2 f) Služby péče o děti na základě obecných právních předpisů

     Pro ostatní služby péče o děti jiné než výše popsané platí pouze obecné právní předpisy bez konkrétního právního podkladu. Jedná se například o zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o požární ochraně, stavební zákon, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a předpisy vztahující se k potravinovému právu. Konkrétní podmínky pro poskytování těchto služeb tak musejí stanovovat jejich poskytovatelé podle vlastního uvážení, žádný právní předpis jim danou povinnost neukládá. Znamená to kupříkladu, že žádný konkrétní právní předpis nestanovuje, o kolik dětí může pečovat jedna pečující osoba, o kolik dětí může být pečováno v jednom okamžiku současně, jaké odborné způsobilosti má dosahovat pečující osoba, zda má být o děti pečováno na základě určitého programu, ani není řešena otázka pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku. Vzhledem k tomu, že neexistuje právní předpis, který by komplexně upravoval službu péče o děti mimo režim školského zákona a zákona o živnostenském podnikání, jsou poskytovatelé nuceni obracet se s žádostí o stanoviska na několik odpovědných orgánů zároveň, přičemž tyto odpovědné orgány jsou z důvodu absence konkrétní právní opory nuceny posuzovat každou záležitost případ od případu (Zdroj: Věcný záměr zákona o dětské skupině…).
     Tato zařízení provozují v současné době převážně občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti či zaměstnavatelé a tyto služby bývají poskytovány nekomerčně, tzn. nejsou zřizovány za účelem zisku. Jedná se například o rodinná a mateřská centra či dětské koutky.

Příklady:
Mateřská centra: nabízejí hlídání dětí jako doplňkovou službu své činnosti, rozsah a forma závisí na poptávce rodičů, zájmu matek sdružených v mateřském centru i na konkrétní nabídce daného mateřského centra. Lze rozlišit tři nejobvyklejší formy hlídání dětí (Kuchařová a kol. 2009).

a) neformální vzájemná výpomoc rodičů s pohlídáním dětí – nejedná se službu péče o děti v pravém slova smyslu, ale o neformální krátkodobé pohlídání dítěte jinou matkou či známou osobou přímo v mateřském centru, často funguje na bázi reciprocity a nebývá vázána na finanční odměnu. Provozovatel mateřského centra nemusí tento typ výpomoci organizovat, často bývá přirozenou součástí využití mateřského centra, které poskytuje vhodný prostor pro její realizaci. Podstatným prvkem této činnosti je vzájemná známost, a tedy důvěra matek a dětí.

b) zajištění (po)hlídání dětí při akcích organizovaných mateřským centrem – jedná se o zajištění péče o dítě v době konání aktivity organizované mateřským centrem a určené pro rodiče, např. jednorázové přednášky, odborného semináře či pravidelného kurzu. Hlídání bývá zabezpečeno v místě pořádání dané aktivity, tzn. že matka je v případě potřeby v dosahu a za své dítě formálně nese zodpovědnost. Toto hlídání může být poskytováno jak na úrovni vzájemné výpomoci, tak na oficiálnější úrovni, pak bývá placeno. Věk dítěte obvykle není omezen.

c) hlídání dětí jako jedna z pravidelných služeb nabízených mateřským centrem - mívá strukturovaný „školkový“ program s různými aktivitami. Jedná se o placenou službu, cena bývá stanovena na hodinu hlídání. Děti mohou docházet pravidelně či jednorázově.

Dětské koutky: dětské koutky bývají většinou provozovány v obchodních a zábavních centrech jako doprovodná služba pro zákazníky. Nabízí placené hlídání dětí zpravidla od tří let věku, mladší děti mohou koutky navštívit v doprovodu rodičů. Vybaveny jsou hračkami a dětskými hracími prvky a nabízejí také pravidelné výtvarné, hudební či pohybové aktivity. Dětské koutky také nezřídka nabízejí doprovodné programy (oslavy svátků, rukodělné aktivity, divadélka, karnevaly apod.).


 



 

 

Aktuality
Nový dokumentační zpravodaj
více ...
Nová publikace VÚPSV

Vzdělávací potřeby sociálních pracovníků obecních úřadů ve vztahu k zajišťování bydlení

více ...
Nová publikace VÚPSV

Ekonomický přínos řízené pracovní migrace

více ...
OSF NG
EIF NUSL TACR Eurofoud