Nová publikace VÚPSV

Vidovićová, Lucie – Jahoda, Robert – Vyhlídal, Jiří - Godarová , Jana - Kofroň , Pavel
Příjmová chudoba a materiální deprivace seniorů: subjektivní a objektivní pohledy
Praha: VÚPSV, v.v.i., 2015. 109 s., lit., obr., tab., příl. - ISBN 978-80-7416-215-2

Tento rozbor se zaměřuje na problematiku příjmové chudoby a materiální deprivace ve vyšším věku s přihlédnutím jak k objektivním, tak subjektivním dimenzím tohoto fenoménu. Monografie má tři základní části.
V první části textu, ihned po rekapitulaci teoretického rámce zpracovávaných konceptů, je využito dat výběrového šetření „Životní podmínky“ - SILC za období 2008-2012 a na jejich základě představena „objektivní“ situace starších osob v ČR. Je konstatováno, že i přesto, že senioři a seniorské domácnosti nepatří mezi skupiny nejvíce ohrožené rizikem příjmové chudoby a materiální deprivace, je možné v rámci této heterogenní skupiny identifikovat zřetelné rizikové faktory, které naopak přispívají k výraznému ohrožení určitých jedinců a skupin. Situace je o to závažnější, že se jedná o charakteristiky, které jsou běžně považovány za „příznaky“ stárnutí, resp. jeho inherentní součást, tedy především vyšší věk, osamělost, feminizace. Rozbory jsou prezentovány v komparativním pohledu tak, aby byl zohledněn především vývoj bez¬pro¬středně předcházející, provázející a následující globální ekonomickou krizi. Zvláštní pozornost je pak věnována oblasti bydlení. Popisujeme materiální deprivaci v přístupu ke kvalitnímu bydlení a hodnotíme rizika chudoby v pohledu tzv. reziduálního příjmu, tedy po odečtení nákladů na bydlení.
V druhé části se opíráme zejména o sekundární analýzu výběrového šetření „Spotřebitelé“, realizovaného v dospělé populaci ČR (40+) a vytěžujeme zde získaná data z pohledu subjektivní chudoby a materiální deprivace. Zaměřujeme se na sociálně determinované souvislosti mezi „stárnutím“ per se a „subjektivní chudobou“ jako významným determinantem kvality života. V závěrech této části je konstatováno, že subjektivní chudoba je z mnoha titulů lepším indikátorem materiální deprivace ve vyšším věku než výše příjmu a že subjektivní chudoba a materiální deprivace ovlivňuje obecnou životní spokojenost měřenou různými indikátory, ale „zhoršuje“ i vnímání aktuální životní etapy starších respondentů.
V třetí části je pak věnována detailní pozornost nástrojům a priori definovaným jako forma zvýšení finanční, resp. příjmové jistoty ve vyšším věku, a to zejména v kritickém období přechodu do starobního důchodu. Tzv. předdůchody jsou podrobeny rozboru z pohledu délky pobírání a výše měsíční úložky se závěrem, že se jedná o systém citlivý jak na přístup zaměstnavatelů, tak především na míru zhodnocení penzijních aktiv penzijních společností. Ekonomické modely účasti na doplňkovém penzijním připojištění potvrzují určité obavy, že se jedná o relativně málo využívaný formát podpory životní úrovně ve stáří a mezi spořícími jsou nadreprezentovány osoby s méně rizikovými příjmy, sociálním postavením, vzděláním a typem vykonávané práce. Nejedná se tedy o nástroj, který by byl v současné době využitelný pro ochranu před chudobou a materiální derivací u těch nejohroženějších skupin.

Fulltext 

 

všechny aktuality

Aktuality
Nový dokumentační zpravodaj
více ...
Nová publikace VÚPSV

Vzdělávací potřeby sociálních pracovníků obecních úřadů ve vztahu k zajišťování bydlení

více ...
Nová publikace VÚPSV

Ekonomický přínos řízené pracovní migrace

více ...
OSF NG
EIF NUSL TACR Eurofoud