Projekt

Název:Ekonomická zátěž středních příjmových skupin obyvatelstva
Číslo:DC1/2011
Řešitel:PhDr. Markéta Horáková, Ph.D.
Poskytovatel:MPSV
Spoluřešitel:doc. Ing. Robert Jahoda, Ph.D.
Řešitel-cizí:
Spoluřešitel (cizí):
Doba řešení od:2008
Doba řešení do:2011
Příjemce:VÚPSV, v.v.i.
Spolupříjemce:
Popis:

V současném období dochází v důsledku souběhu více vlivů k zvýšení ekonomické zátěže českých domácností a tak může docházet u skupin se středními příjmy k vyšší ekonomické zátěži a u některých skupin, jako jsou třeba rodiny s dětmi to může vést k jejich přiblížení k nízkým příjmovým skupinám či dokonce k podobné životní situaci. Proto bylo cílem studie ověřit, nakolik k takovým situacím zvýšené zátěže skupin se středními příjmy dochází a nakolik lze tento vývoj anticipovat do budoucna (období 2008-2011): opírá se o rozbor dokumentů charakterizujících změny v dávkově-daňovém systému, rozbor dat rodinných účtů, SILC 2009 a 2010, a konečně modelování vývoje v roce 2011.
Celkově můžeme změny ve vývoji příjmů a výdajů u středních příjmových skupin hodnotit za dané období jako relativně mírné. I když poznamenány obdobím krize, příjmy rostly, částečně v důsledku snižujícího se odvodového zatížení tržních příjmů a v důsledku růstu důchodů v příjmech domácností. Pro domácnosti zaměstnanců s dětmi (jež jsou koncentrovány v nízkých a v nižších středních příjmových skupinách), se ale nepříznivě projevily dopady snížení dávek na dítě a dalších dávek státní sociální podpory. Vedle toho se negativně projevují dopady růstu cen bydlení.
Podobně modelová analýza naznačila, že hodnocené změny daňové a sociální politiky měly vesměs malý dopad na domácnosti střední třídy a že tento byl smíšený. Pokud není domácnost vystavena nějakému riziku, její příjmová situace se vesměs mírně zlepšovala nebo vlivem rostoucích nákladů na bydlení pouze mírně zhoršila. Dlouhodobá ztráta příjmu z ekonomické aktivity ale vede ke zhoršení sociální situace domácností. Sociální systém v této situaci negarantuje příjmy domácnosti v pro ni obvyklé úrovni a ta se pak přesouvá do nejnižší kvintilové skupiny. Pokud hodnotíme situaci u domácností s dříve regulovaným nájmem, lze hovořit o nezanedbatelném snížení jejich životní úrovně.

Spoluřešitelé: Robert Jahoda, Pavel Kofroň, Tomáš Sirovátka

 

Aktuality
Nový dokumentační zpravodaj
více ...
Nová publikace VÚPSV

Vzdělávací potřeby sociálních pracovníků obecních úřadů ve vztahu k zajišťování bydlení

více ...
Nová publikace VÚPSV

Ekonomický přínos řízené pracovní migrace

více ...
OSF NG
EIF NUSL TACR Eurofoud