2.7. Mateřské školy

Mateřské školy zaujímají výsadní místo v rámci služeb péče o malé děti stejně tak jako v hodnocení samotnými Francouzi. Jsou dlouhodobě vysoce hodnoceny pro svoji kreativitu a kvalitu vzdělávání a na rozdíl od jiných forem, jako jsou dětské zahrady nebo dětské koutky, se jedná o školské vzdělávací zařízení v pravém slova smyslu spadající pod Ministerstvo školství. Primárním cílem je vzdělávání a socializace dětí ve věku od 2 do 6 let.
Docházka do mateřské školy není pro děti povinná, přesto je poptávka rodin po těchto zařízeních velmi vysoká. Již ve věku 3 let do nich dochází téměř 100 % dětí z populačního ročníku, a to většinou do veřejných mateřských škol.
V 80. letech 19. století byly mateřské školy uznány a včleněny do systému primárního vzdělávání, přičemž byly určeny pro děti ve věku od 2 do 6 let. Pod vlivem svých prvních inspektorek získaly výrazně vzdělávací orientaci, zároveň však odlišnou od základních škol. Po dlouhou dobu navštěvovaly mateřské školy pouze nejstarší děti, později se začal zájem rozšiřovat také mezi rodiči mladších dětí. Dlouhou dobu však byly mateřské školy dostupné pouze v městském prostředí a určeny pro děti z chudších vrstev.
Po druhé světové válce se zájem o mateřské školy výrazně zvýšil a rozšířil v celé společnosti, rozšířilo se také pokrytí venkovských oblastí. V 70. letech byl rozvoj mateřských škol zákony posilován, především pak v článku L. 113-1 školského zákona, který definuje právo každého dítěte na přijetí „ve věku tří let v mateřské škole, která je nejblíže k jeho bydlišti, pokud rodina o přijetí zažádá. Péče o dvouleté děti je rozšířena prioritně ve školách ve znevýhodněném sociálním prostředí, ať už v městských, venkovských nebo horských oblastech."
Mateřské školy přijímají v současnosti prakticky všechny děti starší 3 let. Návštěvnost dvouletých dětí byla po dvě desetiletí stabilizována okolo 35 % a do mateřských škol tak chodila více než polovina dětí mladších 3 let, které navštěvovaly nějaké kolektivní zařízení, byť jsou zde výrazné rozdíly podle území. Od roku 2002 se však podíl dětí mladších tří let, které navštěvují mateřské školy, snižuje, a to poměrně výrazně – zatímco ještě v roce 2000 docházelo do mateřských škol 35 % dětí mladších 3 let, v roce 2010 to bylo již pouze 14 % dvouletých dětí.
Většina dětí mladších 3 let navštěvuje školku pouze na část dne, podle výzkumu „Způsoby péče o děti“1 chodí 71 % dvouletých dětí do mateřské školy pouze v dopoledních hodinách, 21 % tam zůstává celý den a 8 % dochází do mateřské školy v dopoledních hodinách a přidává k tomu některé odpoledne v týdnu. O děti, které docházejí do mateřské školy pouze na dopoledne, se po zbytek času často starají jejich rodiče, ale hojně jsou využívány také další způsoby péče: 67 % dvouletých dětí navštěvujících mateřskou školu v dopoledních hodinách je odpoledne (sledován hlavní čas mezi 14. a 19. hodinou) hlídáno svými rodiči, 21 % je hlídáno mateřskou asistentkou.
Podmínky přijetí do mateřské školy jsou definovány standardními pravidly primárního vzdělávání, zdravotním stavem a vyzrálostí dítěte, které musí být schopno pobývat v kolektivu ve školském prostředí.
Předškolní vzdělávání je povětšinou zdarma a sekulární, neboť výrazná většina dětí navštěvuje státní mateřské školy (méně než 15 % dětí dochází do soukromých škol), je plně integrováno do vzdělávacího systému, ve kterém tvoří jeho základní článek.
Osoby pracující v mateřských školách se dělí na vyučující a pomocné pracovníky. Učitel musí disponovat kvalifikací umožňující mu univerzálnost a schopnost učit všechny předměty vyučované v rámci primárního vzdělávání. Tato kvalifikace je určena pro výuku dětí od nejmladších dětí v mateřských školách po 5. ročník základní školy (tzn. pro děti do věku cca 10 let). Učitelé jsou školeni a placeni státem stejně jako v případě povinné základní školy. Těmto učitelům vypomáhají zaměstnanci přijatí a placení obcemi, kteří se starají o údržbu a chod škol. Tzv. asistenti (ATSEM - Agent territorial spécialisé des écoles maternelles) jsou zodpovědní za pomoc pedagogickým pracovníkům při příjmu a organizaci volného času dětí, hygieně nejmenších dětí jakož i při přípravě a úklidu prostor a zařízení používaných přímo dětmi. Účastní se tak vzdělávání, nemohou však vyučujícího nahradit, primárně je jejich úkolem výpomoc pedagogickým pracovníkům. V případě docházky dítěte s handicapem mu poskytují asistenci při jeho vzdělávání.

1 Výzkum realizovaný DREES v říjnu až listopadu 2007.

 

Aktuality
Nový dokumentační zpravodaj
více ...
Nová publikace VÚPSV

Vzdělávací potřeby sociálních pracovníků obecních úřadů ve vztahu k zajišťování bydlení

více ...
Nová publikace VÚPSV

Ekonomický přínos řízené pracovní migrace

více ...
OSF NG
EIF NUSL TACR Eurofoud