FÓRUM sociální politiky – 5/2008

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

5/2008

Vážení čtenáři,

o záměru vydat společné česko-slovenské číslo jsme Vás informovali letos v únoru. Ve spolupráci se slovenskými autory se nám ho podařilo uskutečnit a výsledek našeho společného snažení máte nyní před sebou. Tentokrát padlo rozhodnutí přiblížit čtenářům vývoj v oblasti chudoby a sociálního vyloučení. Snažili jsme se příspěvky poskládat tak, aby si čtenář mohl udělat představu o vývoji ve vybraných oblastech sociální politiky v obou republikách. Tomu jsme přizpůsobili rozsah i skladbu rubrik, některé v tomto čísle vůbec nenajdete.

Helena Lisá
šéfredaktorka

Příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice

13.10.2008

Tomáš Sirovátka, Ondřej Hora, Pavel Kofroň

Chudoba, příjmová a materiální deprivace, odhad její úrovně a posouzení vlivu sociálních transferů na zmírnění chudoby je v centru pozornosti orgánů Evropské unie i předmětem řady výzkumů. Následující příspěvek se zaměřuje na chudobu, příjmovou a materiální deprivaci v České republice, její porovnání se situací v zemích EU, vliv sociálních transferů na úroveň chudoby v domácnostech v závislosti na jejich složení, věkové struktuře, ekonomické aktivitě jejich členů a dalších kritériích. Autoři vycházejí z přehledu EU Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC) 2006. Analýza ukázala koncentraci chudoby, zvláště v rodinách s větším počtem členů a v neúplných rodinách s dětmi a v dalších specifických skupinách populace, jako jsou nezaměstnaní a ekonomicky neaktivní osoby. Kromě toho je zřejmé, že materiální deprivace postihuje širší okruh domácností než deprivace příjmová, především domácnosti závislé zejména na sociálních příjmech. U těchto typů domácností je efektivita sociálních transferů v porovnání s ostatními skupinami domácností poměrně nízká. To je závažné zjištění, zejména vzhledem ke skutečnosti, že se chudoba mezi generacemi přenáší a deprivace v dětství často vede k životu v chudobě v dospělém věku a negativně ovlivňuje životní šance.

Continue reading

Číst článek

Príjmová chudoba a materiálna deprivácia v Slovenskej republike

13.10.2008

Daniel Gerbery

Text je venovaný analýze príjmovej chudoby a materiálnej deprivácie v SR s využitím údajov z harmonizovaného štatistického zisťovania realizovaného v krajinách EÚ s názvom „Zisťovanie o príjmoch a životných podmienkach domácností“ (EU SILC), ktoré prebehlo v rokoch 2005 a 2006. Text si kladie za cieľ identifikovať kľúčové skutočnosti zvyšujúce riziko príjmovej chudoby, identifikovať rozsah chudoby a najviac ohrozené skupiny. Ukazuje sa, že medzi najviac ohrozené skupiny patria na Slovensku deti, osoby z jednorodičovských domácností, viacdetných domácností, nezamestnaní a osoby s nízkym vzdelaním. Druhá časť textu sa zameriava na formy materiálnej deprivácie a ich výskyt medzi obyvateľmi SR. V centre pozornosti sú štyri dimenzie vzťahujúce sa k bývaniu, ekonomickému zaťaženiu, vlastneniu predmetov dlhodobej spotreby a charakteru lokality. Vo väčšine z nich sa ukázalo, že zhoršený životný štandard meraný indikátormi materiálnej
deprivácie sa vyskytuje častejšie v chudobnej populácii. Jednotlivé položky majú rôznu „váhu“, ich prítomnosť v populácii je značne diferencovaná.

Continue reading

Číst článek

Utváření, vývoj a fungování minimální mzdy v České republice

13.10.2008

Ivo Baštýř

Příspěvek je zaměřen na popis a hodnocení právního a institucionálního utváření minimální mzdy a vývoje její absolutní a relativní úrovně a sociálně-ekonomických důsledků tohoto vývoje v jednotlivých fázích uplatňování mzdového minima (1991–2007) v České republice; stručně jsou uvedeny i přístupy ke koncepčnímu pojetí minimálních mezd v kontextu mezinárodní i vnitrostátní odborné a politické diskuse. Přehledně se uvádějí úpravy zakotvené v zákoníku práce a v nařízeních, kterými je vláda zmocněna stanovit výši a podmínky poskytování minimální mzdy a tezovitě se charakterizují jejich věcné souvislosti. Z analýzy vývoje minimální mzdy a jejích relací k běžné (průměrné) úrovni mezd v českém hospodářství a rovněž k úrovni životního minima jako kritériu nejnižších sociálních dávek jsou zřejmé dvě fáze vývoje těchto proporcí, které především závisí na vládní politice. Vysoká relativní úroveň mzdového minima ve vztahu k běžné (průměrné) úrovni mezd může omezovat a deformovat aktivity v podnikatelských subjektech zejména s nižší výdělkovou hladinou (přechod k „šedým“ a „černým“ formám zaměstnávání, přímé omezování zaměstnanosti apod.). Nízká relativní úroveň minimální mzdy ve vztahu k sociálním dávkám vede k nezájmu o práci a k tendencím sociálního parazitismu. Výzvou je hledání a uplatňování optimálních vazeb a mechanismů minimálních mezd, jak je realizují některé členské státy EU.

Continue reading

Číst článek

Fungovanie a vývoj minimálnej mzdy v Slovenskej republike

13.10.2008

Margita Barošová

Slovensko patrí medzi 20 z 27 krajín Európskej únie, ktoré majú ustanovenú určitú formu národnej štatutárnej minimálnej mzdy (do roku 1996 na základe nariadenia vlády, od roku 1996 na základe zákona). Z dôvodov nespokojnosti s existujúcim ustanovením a úpravou minimálnej mzdy došlo počas tohto obdobia k dvom zmenám zákona – k jeho novele v roku 1999 a k prijatiu nového zákona v roku 2007. Minimálna mzda aj ke bola zdrojom búrlivých diskusií na Slovensku, nepovažuje sa za primárny zdroj nezamestnanosti a chudoby na Slovensku. Je to pravdepodobne dôsledok najmä zodpovedného prístupu všetkých doterajších vlád k jej zvyšovaniu. Najväčšia kritika minimálnej mzdy je zo strany zástupcov zamestnávateľov, a to najmä z dôvodov jej väzby na alšie zákony, čo má svoje dôsledky, podľa ich názoru, v každoročnom neúmernom náraste úplnych nákladov práce zamestnávateľov. V tejto súvislosti sa natíska otázka, ako to bude s inštitútom minimálnej mzdy na Slovensku v kontexte s neustále sa prehlbujúcou europeizáciou ekonomických a sociálnych procesov a v kontexte s neustále sa prehlbujúcou globalizáciou.

Continue reading

Číst článek

Životné minimum v Slovenskej republike

13.10.2008

Rastislav Bednárik

Štúdia podrobne rozoberá najmä právne, ekonomické a sociálne aspekty kategórie životného minima a jej funkcie v sociálnej politike na Slovensku. Kategória životného minima sa na Slovensku využíva jednak pri stanovovaní príspevkov pre osoby a rodiny v hmotnej núdzi, ale aj pri stanovovaní dávok pre zdravotne postihnutých, nevládnych, pri stanovovaní dávok rodičovského príspevku, daňového bonusu na deti, dávok náhradnej rodinnej starostlivosti, pri stanovovaní nezdaniteľného základu a odpočitateľných položiek v rámci dane z príjmu a tiež pri priznávaní predčasných starobných dôchodkov a inde. Autor poukazuje na nedostatočnú a zhoršujúcu sa výdatnosť tejto kategórie, ke porovnáva vývoj miezd (hrubých i čistých, priemerných i mediánových) a súm životného minima od roku 1990 po súčasnosť. Na údajoch z rokov 1998–2006 ukazuje vývoj situácie jednotlivcov, rodín s deťmi a dvojíc v modelových prípadoch priemerných či mediánových miezd a ich príjmovými dištanciami od hranice životného minima. Analýza ukazuje, že opatrenia na podporu rodiny najmä v rodinách s viac deťmi zvyšujú „bezpečnostný“ odstup príjmovej úrovne rodiny od hranice životného minima.

Continue reading

Číst článek

Vývoj ekonomiky v České republice a Slovenské republice

13.10.2008

Jaroslav Kux

Cílem tohoto přehledu není hlubší analýza vývoje české a slovenské ekonomiky v uplynulém období a hodnocení příčin jak vnějšího, tak vnitřního rázu – zaměření vládních politik a jejich ekonomických a sociálních dopadů, ale poukázat na základě konkrétních dat na shody či rozdíly v ekonomickém vývoji obou zemí s cílem poskytnout tak čtenáři alespoň základní informace o současné ekonomické situaci a vývoji v obou zemích. Současně je nutné si uvědomit, že ekonomický a sociální vývoj byl v prvých dvou letech po osamostatnění v roce 1993 v obou republikách do značné míry ovlivněn průběhem transformace ekonomiky počátkem devadesátých let v rámci tehdejšího společného československého státu, charakterizovaným především poklesem HDP a propadem zaměstnanosti, nebývale vysokým růstem inflace a poklesem reálných mezd. Z uvedených příčin, ale též z praktických důvodů nedostatku vhodných srovnatelných dat je charakteristika vývoje v obou republikách uváděna až od roku 1995.

Continue reading

Číst článek

Regionální dimenze nezaměstnanosti v České republice

13.10.2008

Jaromíra Kotíková, Miriam Kotrusová

Nezaměstnanost je v mnoha vyspělých průmyslových zemích nerovnoměrně rozmístěná v závislosti na stupni ekonomického rozvoje jednotlivých regionů nebo menších územních celků. Česká republika tomuto problému čelí také. Regionální nerovnosti se začaly projevovat již na počátku ekonomické reformy. S růstem nezaměstnanosti v době ekonomické recese se uvedené diference prohloubily. I když obnovení hospodářského růstu přineslo zmírnění rozdílů v míře nezaměstnanosti jednotlivých regionů, k jejich úplnému odstranění je nutné zvolit komplexní řešení spočívající v podpoře podnikání (jak velkých, tak malých a středních firem), tvorbě nových pracovních míst stejně jako v podpoře zaměstnatelnosti. V uvedeném článku stručně analyzujeme vývoj regionálních rozdílů v nezaměstnanosti v ČR a jejich velikost. Zároveň se snažíme nastínit doposud uplatňovanou politiku regionálního rozvoje včetně aktivní politiky zaměstnanosti.

Continue reading

Číst článek

Regionálna dimenzia nezamestnanosti v Slovenskej republike

13.10.2008

Eneke Hanzelová

Nezamestnanosť a najmä jej dlhodobé formy sprevádzané marginalizáciou na trhu práce sú meritórnymi determinantmi vzniku chudoby a sociálneho vylúčenia. Vývoj na trhu práce SR je dlhodobo poznačený pretrvávajúcimi regionálnymi disparitami vo výskyte nezamestnanosti a dlhodobej nezamestnanosti. Nerovnomerná regionálna distribúcia nezamestnanosti a jej dlhodobá „fixácia“ na určité územia vedie k priestorovej lokalizácii negatívnych následkov nezamestnanosti a narušeniu sociálnej rovnováhy a integrity území. V kontexte týchto súvislostí sledovanie regionálnych diferencií nezamestnanosti a odhaľovanie ich príčin tvoria nevyhnutnú súčasť národných stratégií zameraných na boj proti chudobe a sociálnemu vylúčeniu.

Continue reading

Číst článek

Terénní a ambulantní sociální služby: alternativa pobytových zařízení

13.10.2008

Ivana Bohatá

ČR patří k zemím s nejvyšším podílem pobytových zařízení sociální péče. Trendem, který se začíná prosazovat v posledním období, je deinstitucionalizace služeb sociální péče, tj. snaha poskytovat maximum možné sociální péče v přirozeném domácím prostředí klientů. Služby jsou zaměřeny na podporu udržení běžného způsobu života klientů pomocí terénních a ambulantních sociálních služeb.

Continue reading

Číst článek

Transportní rehabilitace zrakově postižených

13.10.2008

Pavel Wiener

Do přímé péče pracovníků Institutu rehabilitace zrakově postižených (IRZP, dále jen „institut“ se dostávají lidé proto, že systém rehabilitace zrakově postižených v ČR nefunguje dobře. Řada postižených zůstává po ztrátě zraku doma, zcela bez rehabilitační péče, a to i několik let. Lidem s vícečetným postižením není rehabilitační péči schopen poskytnout nikdo, rovněž kvalita poskytovaných služeb je velmi proměnlivá, mnohdy značně problematická.

Continue reading

Číst článek

Zaťaženosť domácností starostlivosťou o závislé osoby a dostupnosť sociálnych služieb na Slovensku

13.10.2008

Bernardína Bodnárová

Na Slovensku sa, podobne ako v iných krajinách, v posledných desaťročiach zvyšuje podiel starých ľudí v populácii. Ide o skupinu značne heterogénnu, nielen z hľadiska veku, príjmov, rodinného stavu alebo bývania, ale i z hľadiska zdravotného stavu, finančných možností a pod. Je známym faktom, že so zvyšujúcim sa vekom ubúdajú fyzické schopnosti, zvyšujú sa zdravotné problémy a klesá schopnosť sebaobsluhy potrebnej na každodenné fungovanie. S ich úbytkom nastupuje potreba dopĺňania strácajúcich sa síl a tieto úlohy na seba preberajú členovia rodiny, priatelia, susedia alebo formálne inštitúcie. Mieru zaťaženosti starostlivosťou o závislé osoby v rodine zisťoval „Výskum potrieb a poskytovania služieb pre rodiny zabezpečujúce starostlivosť o závislých členov“.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.