FÓRUM sociální politiky – 4/2009

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

4/2009

Vážení čtenáři,

současná finanční a ekonomická situace není příznivá a pokles výkonu ekonomiky se negativně projevuje prakticky ve všech oblastech našeho života. O zmírnění jeho dopadů usilují vlády jednotlivých zemí i mezinárodní instituce a organizace přijímáním opatření na podporu vybraných oblastí ekonomiky a přizpůsobováním legislativy, zejména v oblasti daní a sociálního zabezpečení. Jedním z důsledků propadu výkonu ekonomiky je růst nezaměstnanosti, přestože snahou je s využitím podpor a úlev pro zaměstnavatele zaměstnanost udržet. Podmínky na trhu práce se v některých sektorech hospodářství a teritoriích výrazně zhoršily, a to nejen pro osoby na trhu práce znevýhodněné.

Helena Lisá
šéfredaktorka

Adaptace terciárně vzdělaných odborníků po návratu z dlouhodobého zahraničního pobytu jako determinanta jejich dalších migračních pohybů

7.8.2009

Jana Vavrečková

Čeští pracovníci mohou v současné době, až na výjimky dvou sousedních států, pracovat ve všech zemích EU a tisíce českých občanů tyto možnosti využívá. Nejžádanějším artiklem na zahraničním trhu práce je kvalifikovaná, terciárně vzdělaná pracovní síla, která se stává rozhodujícím impulsem konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik. Dosud realizované výzkumy migračního potenciálu ukazují na dočasnost zahraniční pracovní migrace českých občanů; migranti se po určité době vrací a hledají doma pracovní uplatnění. Obsah článku vychází z empirického, kvalitativního šetření terciárně vzdělaných českých odborníků po návratu z dlouhodobého zahraničního pobytu na kvalifikovaných pracovních pozicích u zahraničních zaměstnavatelů. Výběrový vzorek zachycuje různorodost studijních směrů i profesního zaměření respondentů (lékaře, ekonomy, techniky, absolventy společenských a přírodních věd). Přináší poznatky o prožitcích a problémech, které souvisí s jejich opětovným začleněním do české společnosti, podmínkách pracovní adaptace v ČR, zhodnocení přínosů zahraničního pobytu a zúročení získaných znalostí v domácích podmínkách a postoje dotázaných k opakované a trvalé migraci z ČR. V diskusi se autorka zamýšlí nad úskalím a pozitivy použité metodologie. V závěru je vyzdvižena skutečnost, že míra spokojenosti s životem v ČR po návratu z dlouhodobého zahraničního pobytu je ovlivněna především profesním zaměřením respondentů. Nejvyšší nespokojenost s pracovními podmínkami v ČR ve srovnání s profesním životem v zahraničí vykazují lékaři.

Continue reading

Číst článek

Zaměstnaní na českém trhu práce stárnou I

7.8.2009

Poznatky ze statistické analýzy dosavadního vývoje zaměstnanosti starších osob

Zdeněk Karpíšek, Jaromíra Kotíková, Miriam Kotrusová

Výrazným rysem současné české společnosti je stárnutí populace. Tato tendence se promítá i do zaměstnanosti. Jak se prodlužuje lidský věk, zvyšuje se nejen legislativně, ale i reálně věk odchodu z ekonomické aktivity. A naopak – i v důsledku prodlužující se přípravy mládeže na povolání (a i početně slabších ročníků mladých lidí vstupujících na trh práce) – klesá podíl mladých lidí mezi zaměstnanými. Tato prvá část příspěvku obsahuje poznatky ze statistické analýzy stárnutí zaměstnanosti v ČR za poslední období, zejména od roku 1996. Sleduje postupné zvyšování podílu starších osob (se zvláštním zaměřením na věkovou skupinu 55–64letých). Promítají se zde nejen výrazné vlivy demografického vývoje, ale i vlivy řady opatření zejména v důchodové politice. Ta zpočátku reagovala na rostoucí rizika nezaměstnanosti mj. zvýhodněním předčasných důchodů, později naopak (zejména z obav z problémů s financováním narůstajícího objemu starobních důchodů) opatřeními k prodloužení věku odchodu do důchodu. Ukazuje se, že i z hlediska potřeb trhu práce je nezbytné řešit zaměstnávání starších osob i jako významný zdroj pracovní síly. Zaměstnanost starších osob je závislá na poptávce a nabídce práce. Statistická analýza řeší výši zaměstnanosti jako výsledek jednak demografického vývoje, jednak míry zaměstnanosti. Příspěvek z těchto hledisek hodnotí minulý vývoj, zejména období 1996–2007. Hodnotí vliv těch faktorů, které nejvíce ovlivnily vývoj míry zaměstnanosti starších osob, v tom především důsledky řady opatření v oblasti důchodové politiky. Poukazuje na aktuálnost problému a nutnost koncepčního řešení.

Continue reading

Číst článek

Zvyšování flexibility u pracovní doby a pracovních podmínek jako jedna z možností podpory zvyšování zaměstnanosti starších osob

7.8.2009

Miriam Kotrusová

Zaměstnanost starších osob se stává v posledním období aktuálním tématem vzhledem k negativním důsledkům demografického stárnutí obyvatel i vývoji na trhu práce v mnohých západoevropských zemích. Snahy o větší zapojení starších osob do ekonomické aktivity jsou vedeny z několika důvodů: – zvyšováním jejich zaměstnanosti lze zmírňovat obecně pociťovaný nedostatek pracovní síly, – demografické stárnutí obyvatelstva znamená velkou zátěž pro systémy veřejných financí i důchodové systémy založené na průběžném financování1, – odchodem z aktivního ekonomického života starší lidé často trpí poklesem životní úrovně, pocitem izolace a sociálního vyloučení, zhoršuje se jejich zdravotní stav. Největším problémem pro osoby vyššího věku je jejich návrat na trh práce, když se octnou bez zaměstnání. Přechod z nezaměstnanosti do zaměstnání u starších osob je velmi problematický z důvodu existence negativních pracovních pobídek (hlavně finanční povahy) a institucionálních bariér, které ve větší či menší míře existují téměř ve všech vyspělých průmyslových zemích. Nejvýznamnější bariérou je zpravidla sociální a důchodový systém (předčasné starobní a invalidní důchody), v mnoha případech usnadňující starším pracovníkům trvalý odchod z ekonomické aktivity, dále rigidní pracovněprávní legislativa bránící zaměstnavatelům přijímat do zaměstnání osoby v předdůchodovém nebo důchodovém věku (vyšší mzdové i nemzdové náklady spojené s jejich propouštěním). K tomu se přidávají předsudky zaměstnavatelů vůči věkově starší pracovní síle, zejména negativní vnímání schopností starších pracovníků adaptovat se na technologické i organizační změny. Překážky lze najít i na straně samotných starších zaměstnanců, kteří jsou často neochotni se průběžně vzdělávat a přizpůsobovat se novým požadavkům jejich zaměstnavatelů (OECD, 2006).

Continue reading

Číst článek

Práce na zkrácenou pracovní dobu v SRN

7.8.2009

Mirjam Suchomelová

Práce na zkrácenou pracovní dobu (Kurzarbeit) je účinný nástroj, který pomáhá podnikům zvládnout konjunkturální výkyvy a problémy spojené s dočasným výpadkem práce. Místo propouštění mohou zavést práci na zkrácenou pracovní dobu. Část výdělku hradí zaměstnancům v tomto případě Spolková agentura práce (tj. spolkový úřad práce) formou podpory při práci na zkrácenou pracovní dobu (Kurzarbeitergeld). To pomáhá zaměstnavatelům rychle snížit mzdové náklady a zároveň udržet pracovní místa.

Continue reading

Číst článek

Finanční pomoc studentům ve vybraných zemích – Německo

7.8.2009

Mirjam Suchomelová

Moderní společnost může vyšší konkurenceschopnosti dosáhnout především zvyšováním úrovně vzdělání svých obyvatel, tj. budováním tzv. znalostní ekonomiky. Proto musí usilovat o to, aby k tomu byly pro mladé lidi vytvořeny optimální podmínky a aby nedostatek finančních prostředků nebyl příčinou, proč ve studiu nepokračují. Protože je i v našem zájmu vytvořit v tomto směru pro talentované mladé lidi co nejlepší podmínky, přinášíme stručný přehled o tom, jak je v některých evropských zemích systém finanční pomoci studentům zabezpečen.

Continue reading

Číst článek

Domácí násilí jako sociální problém okresu České Budějovice

7.8.2009

Šímová Ivana, Milan Kučera

Domácí násilí je dlouhodobý, opakovaný a stupňující se cyklus násilí, páchaný v soukromí mezi blízkými osobami. Může mít formu fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického nebo sociálního násilí, kdy role násilné a ohrožené osoby jsou jasně dané a nemění se. V posledních letech se dostalo do popředí zájmu jak příslušných orgánů, tak veřejnosti, přestože se ve společnosti vyskytuje odjakživa. Začalo být chápáno jako společenský problém a nikoli jako okrajová záležitost, kterou si má rodina vyřešit sama. K tomuto příznivému vývoji u nás přispěla změna legislativy a vyšší zájem veřejnosti. K pozitivním změnám ve společnosti je třeba zvýšit povědomí veřejnosti o této problematice. Cílem výzkumu provedeného v okrese České Budějovice bylo zjistit, jaké povědomí o této problematice má široká veřejnost, přičemž se ověřovaly 3 hypotézy. H1: „Ženy jsou o problematice domácího násilí více informovány než muži“ byla potvrzena. H2: „Veřejnost v okrese České Budějovice není seznámena se změnami týkajícími se řešení domácího násilí zakotvenými v novém zákoně č. 135/2006“ potvrzena nebyla. H3: „Veřejnost je přesvědčena, že domácí násilí se vyskytuje pouze v problémových rodinách“ potvrzena nebyla.

Continue reading

Číst článek

Belgický systém posuzování pracovní neschopnosti

7.8.2009

Rostislav Čevela, Alena Zvoníková, Libuše Čeledová

Na MPSV byl koncem minulého roku ukončen projekt vlámsko-české spolupráce „Celoživotní vzdělávání lékařů lékařské posudkové služby v souladu s implementací směrnice 2005/36/ES“, který byl realizován v rámci spolupráce dané prováděním Dohody o spolupráci mezi vládou České republiky a vlámskou vládou. Projekt garantovala vlámská vláda a realizovala ho instituce Vlaamse Christelijke Mutualitein (VCM) z Bruselu prostřednictvím Jean-Pierre Descana, vedoucího mezinárodního oddělení Národní křesťanské aliance vzájemného pojištění (ANMC) z Bruselu. Odbornými garanty projektu za vlámskou stranu se stali Michael Callens, vedoucí lékař Křesťanského nemocenského fondu z Bruselu, a Peter Donceel, profesor revizního a posudkového lékařství a ředitel odboru pracovní a pojistné medicíny a medicíny životního prostředí Katolické univerzity v Leuvenu. Článek prezentuje některé ze získaných poznatků o systému sociální péče v Belgii.

Continue reading

Číst článek

Jak zajistit péči o potřebné

7.8.2009

Autoři August Österle a Katharina Meichenitsch z vídeňského Institut für Sozialpolitik se ve svém článku Pflegesicherungssysteme in Europa (Systémy zajištění péče v Evropě) zveřejněném v časopise Soziale Sicherheit 11/2007 na stranách 536–544 zabývají analýzou systémů péče o potřebné v evropských zemích a jejich vývojem v poslední době. Vzhledem k nárůstu počtu osob potřebujících péči a očekávanému vývoji v této oblasti se tyto systémy musí vypořádat se zvýšenou potřebou péče. Protože se systémy v jednotlivých zemích v důsledku odlišných výchozích podmínek liší, jsou různorodá rovněž řešení, kterými na změnu situace reagují. Teoretická debata na toto téma se v odborných kruzích zintenzivnila zejména v posledních dvaceti letech. Tento příspěvek je výtahem z uvedeného článku.

Continue reading

Číst článek

Globalizace, flexicurity a finanční krize

7.8.2009

Přesouváním výroby z hospodářsky vyspělých zemí do zemí s nízkými mzdami jsou nejvíce postiženi nekvalifikovaní pracovníci, především ženy. Anne Mette Skipper se v článku „Globalization, flexicurity and the financial crisis“, zveřejněném v časopise World of Work č. 69 vydaném v dubnu 2009, zaměřila na to, jak se dánská politika flexicurity přizpůsobuje okolnostem v době finanční krize. Vzhledem k současné ekonomické situaci mohou být získané poznatky inspirující i v našich podmínkách.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.