FÓRUM sociální politiky – 1/2011

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

1/2011

Vážení čtenáři,

letos se plně projeví důsledky legislativních změn v různých oblastech sociální politiky. Od počátku roku 2011 jsou účinné změny týkající se podpory v nezaměstnanosti, důchodů, zákoníku práce, rodičovského příspěvku, porodného, sociálního příplatku, příspěvku na péči, nemocenského pojištění a příspěvku na bydlení. Snížení výdajů na platy ve státní a veřejné správě a změna způsobu odměňování v této sféře byly důvodem stávky uspořádané odbory 8. prosince minulého roku. Vznikají rovněž občanské iniciativy na obranu určitých skupin, např. nezaměstnaných. Orgány státní správy se nyní soustředily na přípravu zákonů, jejichž cílem už nejsou jen úspory, ale často hluboké systémové změny. Důchodového pojištění se budou týkat hned dvě změny, jedna vyvolaná rozhodnutím Ústavního soudu, druhá nutností přizpůsobit důchodový systém demografickému vývoji a zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost a přiměřenou úroveň důchodových dávek. Racionalizace a zefektivnění činnosti úřadů práce je důvodem zamýšlené organizační změny a vzniku jediného centrálního úřadu.

 

Helena Lisá
šéfredaktorka

Empirické zhodnocení významu lidského kapitálu v době ekonomické recese

8.2.2011

Markéta Horáková

Tato studie se na datech dostupných v rámci analýz OECD snaží ukázat, jak se promítají současné ekonomické obtíže vyvolané hospodářskou recesí do úrovně a využívání lidského kapitálu v ČR i v jiných evropských zemích. Dále naznačuje, jak mohou jednotlivci, firmy a stát přispívat k překonání ekonomických problémů právě podporou rozvoje lidského kapitálu. Klíčová zjištění ukazují, že je důležitá přiměřená úroveň a kvalita lidských zdrojů, protože jde o indikátor dlouhodobé zaměstnatelnosti pracovní síly. Jednotlivci i zaměstnavatelé tak musejí být připraveni investovat do rozvoje svých pracovních kapacit a pracovních sil, neboť – jak ukazují agregovaná data – tyto investice stále mohou přispívat k ekonomickým a sociálním ziskům. S ohledem na relativní rizikovost investic do vzdělávání by měl být kladen větší důraz na propracovanější systémy řízení a vícezdrojového financování výcvikových a vzdělávacích programů, a zejména pak na spolupráci zaměstnavatelů a veřejných institucí nabízejících specifické vládní programy (zejména pro ohrožené skupiny na trhu práce).

Continue reading

Číst článek

Hodnocení vzdělávacích programů pro nezaměstnané

8.2.2011

Oleksandr Stupnytskyy

S ohledem na skutečnost, že hospodářský a sociální rozvoj je podmíněn dostatečnou kvalifikační a vzdělanostní úrovní obyvatelstva, je třeba významnou pozornost věnovat rozvoji systému celoživotního vzdělávání, a to formálního i neformálního, stejně jako sebevzdělání. V současné době se celoživotní vzdělávání stává jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících zaměstnatelnost. Proto se Evropská strategie zaměstnanosti zaměřuje na vzdělávání jako na nástroj umožňující zvýšení míry zaměstnanosti. Tento článek analyzuje, jak další vzdělávání pomáhá nezaměstnaným zlepšit jejich situaci na trhu práce. Analýza využívá mikroekonomických dat z šetření o celoživotním vzdělávání, které bylo provedeno v České republice v roce 2003, a data z výběrového šetření pracovních sil. Analýza používá metodu párování (matching) a také metodu „rozdílů-v-rozdílech“ (difference-in-difference), aby se vyhnula zkreslení, které by mohlo vzniknout při odhadu vlivu vzdělávacích programů. Bylo zjištěno, že další vzdělávání má pozitivní a trvalý účinek na jeho účastníky. Jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu je tento efekt kladný a významný.

Continue reading

Číst článek

Ke změnám v důchodových systémech evropských zemí

8.2.2011

Marie Kořánová, Lenka Krinesová

Ekonomická krize uspíšila v řadě zemí přijímání úsporných opatření v důchodových systémech, které se bez ohledu na výkyvy v ekonomickém vývoji musejí vypořádávat se zvyšujícím se podílem osob v důchodovém věku, daným nízkou porodností a prodlužováním průměrné doby dožití. Zajištění jejich stability a finanční udržitelnosti v dlouhodobém horizontu se ukázalo jako zvláště naléhavé v době nižších příjmů důchodových systémů způsobených stávající vysokou mírou nezaměstnanosti a vysoké míry zadluženosti řady zemí. Kritéria nároku na důchod je z těchto důvodů třeba v krátkodobém i dlouhodobém horizontu přizpůsobit současným a předpokládaným podmínkám. Příkladem mohou být legislativní změny, jimiž na tuto situaci reagovaly zákonodárné sbory v Itálii a Řecku.

Continue reading

Číst článek

Srovnání čistého průběžného systému financování starobních důchodů s kombinací tohoto systému s vyvedením části zdrojů (OPT OUT) na skutečných datech let 1990–2009

8.2.2011

Jan Bednář

Reforma důchodového systému je palčivé aktuální téma. Současný systém důchodového zabezpečení v České republice založený na principu mezigenerační solidarity (systém PAYG) je prezentován jako neperspektivní a je preferována a prosazována myšlenka vyvedení alespoň části pojistného ze systému PAYG do soukromých kapitálových fondů (tzv. OPT-OUT). Veřejnosti jsou prezentovány výhody tohoto řešení a jsou jí předkládány matematicky správně namodelované výnosy a důchodové renty, které budou z těchto výnosů vypláceny. Tyto renty však nemohou být srovnány s budoucí úrovní cenové hladiny, životních nákladů, příjmů domácností apod. Optikou současných příjmů vypadá navrhovaný systém velmi zajímavě. K zobjektivizování pohledu na dopad navržené kombinace PAYG a vyvedení OPT-OUT části pojistného podle návrhu MPSV z roku 2008–2009 (III. etapa důchodové reformy) má přispět provedená zpětná aplikace navržených parametrů na období 1990–2009. Hypotetické odvody byly po nezbytném zobecnění vypočítány ze skutečně dosažených průměrných příjmů domácností a byly konfrontovány se skutečnou výší starobního důchodu. Dosažené výsledky jsou pak názorné a transparentní. Sekundárním cílem analýzy bylo zjistit, jak velkého průměrného ročního výnosu z kapitalizace vyvedených prostředků je třeba dosáhnout, aby se vyrovnal pokles státem vypláceného důchodu vyvolaný snížením příjmů průběžného systému v důsledku jejich vyvedení do soukromých fondů.

Continue reading

Číst článek

Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v sociálních a zdravotních službách

8.2.2011

Eva Křížová, Jiří Tošner

Příspěvek předkládá základní přehled o vývoji a stavu veřejně prospěšného dobrovolnictví v ČR. Dále seznamuje s výstupy výzkumu „Vzory a hodnoty dobrovolnictví v české a norské společnosti“, který byl realizován v kontextu s Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství vyhlášeným Radou EU na rok 2011. Text se soustřeďuje na analýzu hodnot a motivace dobrovolníků působících v zařízení sociálních a zdravotních služeb. Výzkum prokázal, že dobrovolnictví ve zdravotní a sociální oblasti, i když je organizováno převážně manažerskou formou, klade důraz na morální, sociální i politické hodnoty, vyjádřené např. snahou přispět k utváření lepšího světa, snahou být protiváhou tržní a konzumní společnosti, snahou vyrovnávat nespravedlnosti života.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.