FÓRUM sociální politiky – 5/2012

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

5/2012

Vážení čtenáři,

doposud relativně příznivě se vyvíjející míra nezaměstnanosti v letních měsících stoupla v důsledku příchodu absolventů škol na trh práce a celkový počet nezaměstnaných se znovu blíží půl milionu. Vzhledem k  stávajícímu a očekávanému vývoji ekonomiky byl v České republice odstartován projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu“, tj. tzv. „kurzarbeit po česku“, jehož cílem je podpořit udržení pracovních míst u těch  zaměstnavatelů, kteří se nacházejí v přechodně obtížné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu. Projekt realizovaný prostřednictvím Úřadu  práce ČR a financovaný z OP LZZ potrvá až do 31. srpna 2015.

 

Helena Lisá
šéfredaktorka

Možný vývoj úrovně vzdělání populace České republiky do roku 2050 aneb jak se bude vyvíjet lidský kapitál

8.10.2012

Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová

Jednou z možností, jak posuzovat úroveň lidského kapitálu, je využít dosažené úrovně vzdělání, i když ve skutečnosti stejná úroveň vzdělání nemusí znamenat stejnou míru znalostí. Svou roli hraje také jejich zastarávání a nutnost je v čase obnovovat, aktualizovat a rozvíjet. Článek obsahuje projekci vývoje úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání obyvatel v České republice do roku 2050. Jeho smyslem je poukázat na to, jaké důsledky by mohl mít budoucí demografický vývoj v České republice z pohledu vývoje lidského kapitálu. Protože při obvyklém průběhu školní docházky lze předpokládat dosažení terciárního stupně vzdělání ve věku 20–24 dokončených let, jsou souhrnné výsledky uváděny pouze pro osoby 25leté a starší. Z projekce vyplývá, že v ČR lze do budoucna očekávat další nárůst úrovně dosaženého vzdělání populace. O něco se ještě sníží podíl osob se základním vzděláním, výrazné snížení podílu osob s pouze základním vzděláním se očekává zejména  u žen. Podíl osob s terciárním vzděláním naopak několikanásobně vzroste. Úroveň vzdělání žen se vyrovná úrovni vzdělání mužů. Prezentována je rovněž hrubá analýza nezaměstnanosti absolventů, protože pouze zaměstnané osoby využívají svůj lidský kapitál ve prospěch společnosti.

Continue reading

Číst článek

Integrace dětí migrantů ze třetích zemí v oblasti vzdělávání v České republice

8.10.2012

Jana Vavrečková, Karolína Dobiášová

Článek se zabývá hodnocením integrace a školní úspěšnosti dětí cizinců z třetích zemí, především v průběhu povinné školní docházky v České republice. Při hodnocení tohoto fenoménu autorky  vychází jednak z výsledků mezinárodního šetření OECD PISA a dále z navazujícího kvalitativního šetření formou řízených rozhovorů s řediteli (učiteli) vybraných základních škol v Praze s  nejvyšším zastoupením cizinců ve třídách z roku 2011. Text se zaměřuje především na rodinné a materiální zázemí žáků-migrantů, problémy související s neznalostí jazyka, významem školy a předškolního vzdělávání v integraci žáků-migrantů.

Continue reading

Číst článek

Částečné úvazky v České republice: šance nebo riziko?

8.10.2012

Marta Vohlídalová, Lenka Formánková

V českém prostředí bývají částečné úvazky často přijímány jako jednoznačně pozitivní opatření a zejména v úrovni obecné a politické debaty nad touto problematikou jsou jen zřídkakdy  zmiňovány i negativní aspekty spojené s touto formou zaměstnání. Naším cílem je proto podrobit tuto formu zaměstnání zevrubnější analýze. V následujícím textu si pokládáme otázku, zda v ČR  představují částečné úvazky skutečně bezproblémovou a jednoznačně pozitivní formu zaměstnání. Zjištění vyplývající z naší analýzy poukazují na ambivalentní povahu částečných úvazků v České  republice. Částečné úvazky jsou na jednu stranu používány ve smyslu pozitivní pracovní flexibility, kterou využívají zejména ženy k tomu, aby mohly kombinovat pracovní život s péčí o malé děti.  Na druhou stranu je však patrné, že se tyto úvazky koncentrují zejména u lidí, kteří patří k marginalizovaným skupinám na pracovním trhu – mezi lidmi s nižším vzděláním, u méně kvalifikovaných pracovních pozic a jsou obecně spojeny s nižší mírou jistoty pracovního místa a vyšší mírou rizika chudoby.

Continue reading

Číst článek

Projekt „Práce a rodina“ – Podpora flexibilních forem práce

8.10.2012

Jaromír Coufalík, Jana Váňová

V České republice se dosud používají flexibilní formy práce, jako jsou například kratší pracovní úvazky nebo pružná pracovní doba, ve výrazně menší míře, než je tomu v dalších zemích Evropské  unie. U nás pracuje na zkrácený pracovní úvazek asi 6 % zaměstnaných osob, zatímco průměrný ukazatel za všechny státy EU je asi třikrát vyšší a v některých zemích EU jako například v  Nizozemsku nebo v Dánsku až sedminásobný. Nízká míra uplatňování flexibilních forem práce mj. způsobuje, že se daří slaďovat povinnosti vyplývající z rodinného a pracovního života menšímu počtu osob, což se projevuje nižší zaměstnaností těch, které se starají o závislého člena rodiny, nebo jejich zvýšenou zátěží při akceptaci plného pracovního úvazku. Tento stav přináší negativní ekonomické i sociální důsledky, a to jak pro jednotlivce, tak i pro stát.

Continue reading

Číst článek

Exekuční srážky ze mzdy – důchodu

8.10.2012

Vilém Kahoun

Hlavním tématem článku je zadluženost jedné skupiny obyvatelstva, důchodců. Článek informuje o problematice exekučních srážek z důchodu prováděných na základě příslušné legislativy Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ), která důchody vyplácí a má postavení plátce příjmů postižitelných výkonem rozhodnutí. Růst zadluženosti českých domácností, stále účinnější právní  nástroje pro vymáhání dluhu a rozsáhlé využívání služeb soudních exekutorů ze strany věřitelů vedly k razantnímu nárůstu počtu důchodců, z jejichž důchodu jsou strhávány exekuční srážky. Dříve okrajová činnost České správy sociálního zabezpečení, realizace výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu, se stala její významnou agendou, kterou zabezpečuje několik set zaměstnanců. V  současné době je evidováno téměř 67 tisíc důchodů postižených exekucí a ročně ČSSZ vyřídí více než 700 tisíc podání a podnětů doručených v souvislosti s exekučním nebo insolvenčním řízením.  Nejvíce zatíženy exekučními srážkami jsou důchody občanů ve věku 25 až 55 let. Jde tedy především o poživatele invalidních důchodů, sociálně a zdravotně slabší skupiny obyvatelstva. Výše exekučních srážek z důchodu se vzhledem k průměrné výši důchodu a institutu nezabavitelné částky pohybuje nejčastěji v rozmezí 500 až 3000 Kč. Přiložené statistické údaje dokumentují  permanentní růst počtu exekučních srážek z důchodu a tento trend má negativní dopady nejen na sociální situaci důchodců, ale znamená i stále se zvyšující administrativní zátěž všech subjektů,  které výkon rozhodnutí realizují.

Continue reading

Číst článek

Spokojený zaměstnanec rovná se i spokojený klient

8.10.2012

Aleš Kroupa

O zaměstnancích pracujících v pomáhajících profesích a o jejich nelehké pracovní náplni a souvisejících problémech bylo z odborného hlediska napsáno už mnoho. Vedení organizací či pracovních týmů poskytujících sociální nebo zdravotní služby je věc nelehká. Často komplikované vztahy mezi řídícími a řízenými pracovníky ovlivňují pracovní spokojenost jak samotných zaměstnanců, tak  zprostředkovaně i spokojenost klientů, jimž je péče poskytována.

Continue reading

Číst článek

V Eurozóně hrozí ztráta dalších 4,5 milionu pracovních míst

8.10.2012

Ze zprávy „Eurozone job crisis: trends and policy responses“, vypracované institutem ILO (International Institute for Labour Studies), vyplývá, že by počet nezaměstnaných v Eurozóně mohl z  dosavadních 17,4 mil. vzrůst během příštích čtyř let až na 22 mil., pokud se nezmění dosavadní směřování politiky ve všech zemích Eurozóny. Pokud se nepřijmou cílená opatření na posílení  investic v reálné ekonomice, ekonomická krize zesílí a nikdy nenastane ozdravení v oblasti zaměstnanosti.

Continue reading

Číst článek

Ženy ve veřejném sektoru jsou více ohroženy ztrátou zaměstnání

8.10.2012

Veřejný sektor v zemích EU nabízí mnoho vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí a je hlavním zdrojem zaměstnanosti pro ženy, v poslední době však byly tyto pozice rušeny v důsledku  úsporných opatření. Podle společné studie ILO a EK „Public Sector Adjustment in Europe“ byly ženy pracující ve veřejném sektoru zvlášť silně zasaženy snižováním počtu pracovních míst, mezd a  benefitů, což by mohlo vážně negativně ovlivnit pokrok dosažený v oblasti genderové rovnosti.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.