FÓRUM sociální politiky – 4/2013

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

4/2013

Vážení čtenáři,

trend vývoje ekonomiky se v posledních měsících nezměnil, hospodářské oživení zatím nenastalo, míra nezaměstnanosti klesla jen nepatrně a počet nezaměstnaných evidovaných ÚP se stále drží nad hranicí půl  milionu. Po rezignaci předsedy vlády Petra Nečase prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka, který sestavil vládu, v níž funkci ministra práce a sociálních věcí převzal František Koníček.

 

Helena Lisá
šéfredaktorka

Strategie zajištění formální sociální péče určené pro seniory v zemích střední Evropy

8.8.2013

Jana Havlíková

V oblasti politik služeb sociální péče určených pro seniory se všechny státy Střední Evropy hlásí k principu podpory setrvání seniora v jeho domácím prostředí, co nejdéle to je možné, je ovšem  otázkou, nakolik a jakým způsobem se tyto politické proklamace odrážejí v nastavení samotných systémů sociálních služeb v těchto zemích. Na základě dat shromážděných v rámci mezinárodního  projektu HELPS – Housing and Home Care for the Elderly and Vulnerable People and Local Partnership Strategies in Central European Cities analyzujeme, jaké možnosti v oblasti zajištění  formální sociální péče mají senioři v Rakousku, Maarsku, Slovensku, Slovinsku, Německu, Polsku, Itálii a České Republice. Výsledky poukazují na to, že nabídka a dostupnost těchto služeb se  mezi zkoumanými státy poměrně lišila, nicméně některé země k sobě měly blíže než jiné. Komparativní analýza naznačuje, že z hlediska šíře nabídky a dostupnosti formálních služeb sociální péče  pro seniory se ve Střední Evropě vynořují tři typy: Rudimentální systém založený na rodinné péči (IT-jih, PL, HU, SK), Pokročilý systém – (CZ, IT- sever, DE, SLO) a Vyspělý systém (AT).

Continue reading

Číst článek

Péče o předškolní děti z pohledu rodičů: srovnání České a Slovenské republiky

8.8.2013

Hana Maříková, Soňa G. Lutherová

Článek vychází z projektu Volba rodičů ohledně péče o děti v České republice a na Slovensku.1 Ten si kladl za cíl rozkrýt vztah mezi reálnými a ideálními volbami rodičů ohledně péče o předškolní  děti ve vazbě na kulturní hodnoty a institucionální nastavení systému rodinné politiky a politik péče o dítě v České a Slovenské republice, neboť volby rodičů v této oblasti mají nemalý vliv na  genderové vztahy a jejich charakter ve společnosti. Prostřednictvím analýzy 40 polostruktruovaných rozhovorů provedených v Praze a Bratislavě s rodiči žáků prvních tříd, vybraných vždy ze dvou  odlišných městských lokalit i sociálních prostředí, jsme se v tomto článku snažily postihnout rodičovskou praxi ohledně péče o děti v daném období, odhalit strukturu a obsah představ rodičů o  péči o děti spolu s jejich faktickým i hypotetickým rozhodováním o této péči, abychom mohly identifikovat vliv institucionálního rámce a kulturních hodnot. V závěru článku jsme se pokusily  vyvodit ze zjištěných dat konsekvence pro genderovou rovnost v námi sledované oblasti.

Continue reading

Číst článek

Panevropský penzijní systém a česká reforma

8.8.2013

Jaroslav Vostatek

Penzijní teorie a politika doznala v posledních desetiletích významných změn, a to i „ode zdi ke zdi“. Podstatnou roli přitom sehrála Světová banka, naposledy (2012) vydáním antologie  Panevropského penzijního systému a zejména NDC, který je jeho hlavním penzijním pilířem. U nás se pomalu rozjíždějící opt-out z velmi solidárního systému veřejného „důchodového pojištění“  jde zcela jiným směrem. Hlavním argumentem je diverzifikace dnešního veřejného systému mezi veřejný a soukromý sektor. Náklady přechodu k dílčímu fondovému systému jsou podceňovány.  Nepožaduje se jasné rozhraničení pojistného systému a redistribuce (sociální solidarity), na rozdíl od v podstatě všech ostatních postkomunistických zemí. Bezděkova komise, složená převážně z  lobbistů přímo zainteresovaných na jí navrhované důchodové reformě, nepředstavovala posun v koncepčním řešení českého penzijního systému, navíc v dnešních ztížených ekonomických  podmínkách. Komise se nezabývala Panevropským penzijním systémem, popř. jeho hlavním pilířem. Jako důvod bývá dodatečně uváděno, že při simulacích návrhu ČSSD na zavedení NDC v roce 2005 vyšlo, že většina nově přiznaných NDC důchodů bude pod úrovní hranice chudoby. Je to dáno českými specifiky? Experti Světové banky se s podobným problémem NDC nesetkali. Vedle  teorie a politiky NDC se rozvíjí i analýzy produktů a systémů FDC, včetně sociálního pojištění FDC. I když o důchodových reformách bude vždy ve finále rozhodovat mechanismus veřejné volby,  podstatným parametrem pro hodnocení jednotlivých modelových variant budou náklady režie včetně fáze výplaty doživotních důchodů.

Continue reading

Číst článek

Spontánní sociální systémy na českém venkově

8.8.2013

Vladimír Štípek

Stať se zabývá problematikou venkova a sociálních systémů v první polovině 20. století, které se v této oblasti spontánně vyvinuly. Příkladem může být spojení sociálního i důchodového systému v  podobě tzv. institutu výminkářství. Český venkov jako komunita se silnými vzájemnými vazbami totiž pomocí osobní odpovědnosti každého člena komunity, navíc se spolupůsobením silných vazeb rodiny, vytvořil sociální a důchodový systém, který řešil většinu v dané době nejpalčivějších projevů chudoby. Vztah odpovědnosti bohatších vrstev k chudším byl ale vyvážen i vztahem chudších k  bohatým, neboť to pomáhalo zajistit dostatek pracovních sil či eliminovalo sklon ke kriminalitě. Systém vzájemných vazeb mezi členy malé komunity byl posílen mimo jiné pozemkovou reformou,  která vytvořila silnější společenskou základnu ekonomicky nezávislých zemědělců, které nově nabytá půda dokázala uživit včetně jejich rodin. Posílení venkovských komunit pomohlo řešit sociální  situaci na venkově efektivněji než sociální smír garantovaný majiteli velkostatků či zemědělskou šlechtou. Sociální systém českého venkova se spontánně vyvinul v udržitelný model, který řešil  výraznější dlouhodobé otázky rozvoje venkova. Stejně tak dokázal úspěšně čelit i nově a přirozeně vznikajícím sociálním problémům.

Continue reading

Číst článek

Dvacet let kolektivního vyjednávání o mzdách – poznatky z ISPP z let 1993–2012

8.8.2013

Štěpánka Pfeiferová, Petr Pojer

Obsah kolektivního vyjednávání je v ČR systematicky monitorován od roku 1993, kdy byl v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí spuštěn tzv. Informační systém o pracovních podmínkách  (ISPP). Jde o pravidelné roční šetření zaměřené na kolektivní vyjednávání o mzdách a pracovních podmínkách, a to zejména na podnikové úrovni. Data do ISPP poskytují odborové organizace na  základě uzavřených kolektivních smluv. Zpracovatelem šetření je společnost TREXIMA, s r. o.

Continue reading

Číst článek

Znalost českého jazyka u cizinců jako významný faktor sociální integrace

8.8.2013

Veronika Záleská, Iva Brabcová, Jana Horská

Příspěvek se zaměřuje na mapování schopnosti komunikace v českém jazyce u vybraných skupin cizinců žijících v České republice. Integrace je komplikovaný a náročný proces pro obě strany, pro  zemi, která cizince přijímá, i pro cizince, který do země vstupuje. Znalost českého jazyka má zásadní význam pro začlenění cizinců do společnosti. Potřebnost naučit se českému jazyku zvyšuje v  současné době také povinnost prokazování znalosti češtiny jako jedné z podmínek pro získání povolení k trvalému pobytu, kterou od 1. ledna 2009 ukládá zákon o pobytu cizinců. U některých skupin cizinců je znalost češtiny na velmi nízké úrovni – platí to zejména o nově příchozích cizincích a u zahraničních pracovníků, kteří většinou mají jen minimální možnost kontaktu s místním  obyvatelstvem. Prezentované výsledky jsou součástí rozsáhlého výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu s názvem Zdravotně sociální situace imigrantů a azylantů v České republice  financovaného agenturou COST (Cooperation on Scientific and Technical Research).

Continue reading

Číst článek

Prognóza vývoje na trhu práce a poptávky po kvalifikacích do roku 2025 zpracovaná Cedefop

8.8.2013

Bez ohledu na to, jak dobře se daří ekonomice, lidé potřebují mít „správné“ znalosti a dovednosti, aby se na trhu práce uplatnili. V souladu s dřívějšími předpověmi předpokládá prognóza Cedefop týkající se nabídky a poptávky v EU postupný návrat k růstu a starší, ale lépe kvalifikovanou pracovní sílu. Poslední předpově rozšiřuje časový horizont z roku 2020 na 2025 a očekává zrychlení  poptávky po lidech s vysokou kvalifikací.

Continue reading

Číst článek

Nezaměstnanost mladých se nesnižuje

8.8.2013

Podle zprávy ILO „Global Employment Trends for Youth 2013“ se světová míra nezaměstnanosti mladých i přes regionální rozdíly zvyšuje a podle projekcí v roce 2018 dosáhne 12,8 %. V roce 2013  má být bez práce 73,4 milionů mladých lidí, tj. 12,6 %, což znamená nárůst mezi lety 2007 a 2013 o 3,5 milionu. Za těmito čísly se skrývá přetrvávající nezaměstnanost, nárůst dočasných  prací a znechucenosti či ztráty odvahy mladých lidí v západních zemích a nízká kvalita, neformální práce a podřadná pracovní místa v rozvojových zemích.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.