FÓRUM sociální politiky – 3/2014

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

3/2014

Vážení čtenáři,

rodina je základní společenskou jednotkou, proto tvůrci sociální politiky považují její ochranu za jednu z priorit. Autoři většiny příspěvků v tomto čísle se zaměřili na různé aspekty rodinné politiky a chápání  rodiny jako takové, i na různé dopady společenských a demografických změn na strukturu rodin, jejich fungování a faktory, které je ovlivňují v různých fázích životního cyklu.

 

Helena Lisá
šéfredaktorka

Potřeba nové konceptualizace rodinné politiky s ohledem na stárnutí společnosti

10.6.2014

Lucie Vidovićová

Rodinná politika se tradičně zabývá především mladými páry s dětmi. Z tohoto titulu pak definice rodiny zahrnuje pouze tuto úzkou nukleární jednotku. V příspěvku argumentujme, že takový  přístup ztrácí ze zřetele jak zvyšující se variabilitu rodinných forem, tak především vícegenerační a seniorskou rodinu. Ty jsou s prodlužující se nadějí na dožití a měnícím se časováním plodnosti  stále častějším jevem. K uchopení této nové rodinné politiky je vhodné změnit celkové „paradigma“ pojetí rodiny, a to jako autonomního systému s tendencí k synergii, jako mezigeneračního  kontraktu a recipročního vztahu lásky, úcty a péče předků o potomky a potomků o předky. Pro „péči“ o takovou rodinu je pak zapotřebí ochrana rovnováhy mezi individuálními a sociálními  (společenskými) potřebami rodinného systému a jeho jednotek, realizovaná, implementovaná a evaluovaná holisticky. Jako nedílnou součást tvorby, implementace a evaluace rodinné politiky  (resp. množiny relevantních politik) navrhujeme systematický věkový mainstreaming. Ve druhé části příspěvku se věnujeme specificky novým, resp. znovuobjevovaným rolím seniorů v rodinném  systému. Zatímco vyšší naděje na dožití např. zvyšuje pravděpodobnost zážitku vztahů s prarodiči, odložená plodnost tyto šance naopak snižuje. (Ne)možnost vzájemné podpory mezi generacemi  pak ovlivňuje i další aspekty rodinného a pracovního života, které jsou řešeny odděleně v jiných sférách veřejných politik – důchodových, zaměstnanosti, vzdělávání aj. Z této neprovázanosti pak  mohou vznikat nezamýšlené důsledky, jako například přetíženost rolí aktivně stárnoucích a pečujících prarodičů. A konečně, nelze opomenout, že i samotní senioři tvoří rodiny se svojí vlastní  svébytnou dynamikou, která ovšem dosud není, jak se zdá, předmětem žádného veřejného zájmu. Věkově inkluzivní rodinná politika by tento stav mohla pomoci napravit.

Continue reading

Číst článek

Péče o vnoučata v současnosti: evidence na základě dat SHARE 2010

10.6.2014

Marcela Petrová Kafková

O prarodičovské roli v současné české společnosti toho příliš nevíme. Starší práce hovoří o vysoké míře solidarity plynoucí od nejstarších generací směrem k mladším a celoživotní rodičovské roli.  Tento text se proto soustředí na péči prarodičů o vnoučata v současné společnosti a intenzitu, se kterou tuto důležitou sociální roli vykonávají. Nejdříve ukazuji, že čeští prarodiče pečují podobně  intenzivně jako prarodiče v blízkých evropských zemích a z celoevropského pohledu patří mezi pečovatele s průměrnou intenzitou péče. Tato péče nabývá v některých případech značně intenzivní podoby. Podíl pečujících prarodičů a četnost jejich péče variuje dle socio-demografických charakteristik, především dle věku vnoučat a prarodičů, rodinného stavu a vzdělání. Roli také hraje  geografická vzdálenost bydlišť, stejně jako rodinný stav střední generace.

Continue reading

Číst článek

Kombinace práce, rodiny a soukromého života v životních obdobích bez dětí v domácnosti

10.6.2014

Hana Maříková

Zatímco problematika kombinace práce a „nepracovního“ života lidí byla dříve tematizována pouze jako vztah práce a rodiny, diverzifikace životních, tedy i pracovních, partnerských a  rodičovských drah nastoluje změnu v přístupu k této otázce spolu s reformulací zmíněného vztahu. Perspektiva životní dráhy pak umožňuje zkoumat problematiku kombinace pracovního a  soukromého života také u těch lidí, kteří nežijí v nukleární rodině s dětmi, což bylo v bádáních kombinace práce a soukromí dlouhodobě přehlíženo. Cílem analýzy je proto identifikovat faktory,  které mají vliv na kombinaci pracovního a soukromého života u pracujících lidí, žijí-li v domácnostech bez dětí, tj. ve fázi bezdětnosti a ve fázi po odchodu dětí z rodiny. Dá se předpokládat, že v  každé z těchto etap budou na kombinaci pracovního a soukromého života působit specifické faktory. Analýza kvantitativních dat z výzkumu Životních a pracovních drah 2010 potvrzuje, že jak ve  fázi bezdětnosti, tak v období po odchodu dětí z rodiny se uplatňují kromě některých faktorů jdoucích shodně napříč oběma obdobími (jako například životní úroveň či subjektivní zdravotní stav)  faktory specifické pro dané životní období. Zatímco ve fázi bezdětnosti se uplatňují výrazněji faktory z oblasti placené práce, ve fázi po odchodu dětí z rodiny to jsou převážně pouze některé faktory  ze sféry soukromí. Chceme-li tedy sledovat specifičnost kombinace pracovního a soukromého života v různých obdobích životní dráhy jedinců, nelze v kvantitativních výzkumech sledujících danou  problematiku vystačit s analýzami, kde jako určující kategorie vystupuje pouze věk jedince anebo věkové kohorty.

Continue reading

Číst článek

Sociální služby pro seniory a důvody jejich (ne)využívání. Dílčí výsledky výzkumu v Brně

10.6.2014

Petr Gibas

Článek shrnuje dílčí výsledky výzkumu, který probíhal v roce 2013 v Brně. Formou dotazníkového šetření zaměřeného na seniory a jejich aktuální životní situaci s důrazem na otázku bydlení,  spokojenosti a využívání sociálních služeb bylo osloveno přes 1500 seniorů starších 65 let. V textu je diskutována otázka využívání sociálních služeb a dávek na bydlení ze strany seniorů a  charakterizovány skupiny seniorů, kteří sociální služby nevyužívají. Představeny jsou rovněž jimi zmiňované důvody i jejich představa, jaké služby by eventuálně požadovali. Služby i dávky využívá  jen menšina seniorů, jde však především o ty, kteří služby i dávky s ohledem na svou zdravotní, sociální a ekonomickou situaci potřebují. Ostatní senioři s potřebou péče sociální služby nevyužívají,  protože se domnívají, že jsou příliš drahé, nebo o existenci vhodných služeb nevědí, případně proto, že péči familializují.

Continue reading

Číst článek

Změny reprodukčního chování v České republice a jeho důsledky

10.6.2014

Jitka Langhamrová, Tomáš Fiala

Populační vývoj České republiky procházel od počátku 90. let minulého století výraznými změnami, které byly způsobeny celkovou proměnou společnosti. Významné politické změny s sebou  přinesly též poměrně nečekané obraty v demografickém chování, především ve sňatečnosti, porodnosti a plodnosti. Příspěvek se zaměřuje na stručnou analýzu těchto změn během posledních 20 let.

Continue reading

Číst článek

Vývoj sociálního dialogu v České republice během světové finanční krize II.

10.6.2014

Soňa Veverková

Předkládaná stať navazuje na článek Vývoj sociálního dialogu v České republice během světové finanční krize I.1 Mapuje vývoj vztahů mezi sociálními partnery, tzn. zástupci zaměstnavatelů a  zástupci zaměstnanců, v České republice během ekonomického útlumu. Sleduje přibližně období 2008−2013 a popisuje, jak se vztahy mezi sociálními partnery proměňovaly v závislosti na  ekonomickém vývoji a zda byli sociální partneři schopni dosáhnout v krizovém období kompromisu.

Continue reading

Číst článek

Úloha ministerstev práce a veřejných služeb zaměstnanosti: výzvy a reformy v České republice a v zahraničí

10.6.2014

Helena Vychová

Konference na téma „Úloha ministerstev práce a veřejných služeb zaměstnanosti: výzvy a reformy v České republice a v zahraničí“ se konala 3. dubna 2014 a jejím organizátorem byl Výzkumný  ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. (VÚPSV, v. v. i.). Uskutečnila se za mezinárodní účasti přednášejících, jimiž byli odborní experti z Mezinárodní organizace práce (ILO), kteří se dané  problematice dlouhodobě věnují, a také zahraniční odborníci působící přímo ve službách zaměstnanosti v Rakousku a Německu, kteří tak mohli představit praktické zkušenosti s fungováním  služeb zaměstnanosti v těchto zemích.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.