FÓRUM sociální politiky – 4/2014

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

4/2014

Vážení čtenáři,

ke konci července vydavatel i redakce našeho časopisu změnili své sídlo a z tradiční adresy na Palackého náměstí jsme se přestěhovali na nové působiště na Karlově náměstí. V tiráži uvádíme přesnou adresu i  nová telefonní čísla. Na původní adrese a ve stejných prostorách však nadále působí knihovna VÚPSV, což je pro ty, kteří si zvykli využívat jejích služeb, určitě dobrá zpráva.

 

Helena Lisá
šéfredaktorka

Česká empirická sociologie rodiny a její souvislosti se sociální politikou v meziválečném období

11.8.2014

Olga Nešporová

Článek se zabývá otázkou propojení mezi sociologií rodiny a sociální politikou zaměřenou na rodiny. Nejprve představuje meziválečnou českou sociologii rodiny, a to především v podání jejího  ústředního zástupce – Otakara Machotky. Přináší přehled jeho typologie rodin sestavené s ohledem na funkce institutu rodiny: 1. rodiny řádné, 2. rodiny nezdařené, 3. rodiny úchylné, 4. rodiny  rozvrácené. Dále popisuje rozsáhlý empirický výzkum sociálně potřebných rodin realizovaný v roce 1931 na území Velké Prahy, který se týkal více než 55 tisíc jedinců a 11 tisíc rodin. Jeho  významnou část tvořila zjištění jejich bytových podmínek. Sociální politika se v meziválečném období zaměřovala na problémy zapříčiněné industrializací a urbanizací a především pak na dělníky a  jejich rodiny. Významným nástrojem bylo sociální pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Vinou ekonomické krize se ve třicátých letech 20. století stalo ústředním cílem  sociální politiky řešení nezaměstnanosti, která nebývale vzrostla a navíc byla oproti předchozímu stavu dlouhodobější. Řešena byla nedokonalým gentským systémem (realizovaný odbory), který  však pomáhal pouze zhruba jedné třetině nezaměstnaných, proto byl poměrně živelně doplňován dalšími opatřeními, např. akcemi potravinovými a energetickými, a později aktivní podporou zaměstnanosti, zejména ve stavebnictví. Přímé ovlivnění a dopad sociologických zjištění na sociální politiku nelze prokázat. Nelze však vyloučit, že formulace některých námětů pro sociální  politiku přispěla k jejich pozdějšímu řešení, ke kterému ovšem došlo až po druhé světové válce. Obecně platí, že sociologie nepřináší jasná řešení, spíše popisuje aktuální stav společnosti a teprve  na jejich základě lze vytvořit určité konkrétní návody pro sociální či rodinnou politiku.

Continue reading

Číst článek

Vliv chudoby na vzdělávání

11.8.2014

Jaroslav Müllner

Příspěvek se zabývá problematikou chudoby ve vztahu ke vzdělávání. Zatímco v uplynulých staletích byly ve vyspělých zemích postupně vybudovány vzdělávací soustavy, které uspokojivě  zajišťovaly dostupné a kvalitní vzdělání pro všechny vrstvy obyvatelstva, procházejí současné systémy určitou krizí. Na základě liberálních idejí byly vzdělávací soustavy v Evropě v posledních  20−30 letech reformovány, decentralizovány a silně odstátněny. Tyto procesy proběhly velmi intenzivně v tranzitních zemích a tedy i v ČR. Úspěšnost vzdělávání však poklesla a vzdělávací  soustava v ČR se potýká s řadou problémů. Ty se významně projevují ve vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněných, tedy chudých rodin. Systém nepřináší chudým dětem vyšší a nové šance, ale  naopak, spíše upevňuje špatné sociální postavení dětí podle statusu rodičů. Příspěvek identifikuje strukturální rizika, které český vzdělávací systém obsahuje.

Continue reading

Číst článek

Úspěšnost programů zaměřených na integraci v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami

11.8.2014

Jan Vašat

Tento text si klade jako svůj hlavní cíl zodpovězení otázky, jak je možné definovat úspěšnost programů zabývajících se integrací v obcích, v nichž se nachází jedna nebo více sociálně vyloučených  lokalit. Na lokální úrovni působí řada projektů a programů definujících sebe sama nálepkou „integrační“, přesto neustále z různých stran, zejména z mediálního prostoru, můžeme slýchat stesky  nad tím, že se „integrace“ nedaří, ačkoliv je na ni vynakládáno nemalé množství finančních prostředků ze zdrojů státních, soukromých i evropských. Je ale v jednotlivých programech míněno integrací vždy totéž? A shoduje se kýžený cíl integračně pojmenovaného programu s teoretickým vymezením integrace? Není také tajemstvím, že některé lokální politiky se pokoušejí o  implementaci opatření vytvářených na státní úrovni, jiné se od této méně či více odklánějí a jiné se vůči státní politice přímo vymezují jakožto její protiklad.

Continue reading

Číst článek

Regionálny profil chudoby na Slovensku v období 2005−2011

11.8.2014

Tomáš Želinský

Chudobu možno aj v súčasnosti považovať za vážny sociálno-ekonomický problém týkajúci sa ako rozvojových, tak aj rozvinutých krajín. Z pohľadu štandardne používaných relatívnych ukazovateľov patrí Slovensko medzi krajiny Európskej únie s nízkou mierou chudoby. Avšak pohľad dovnútra na štruktúru chudoby a príjmov nasvedčuje o nie príliš priaznivej situácii. Hoci je  Slovensko malou krajinou, sú preň typické relatívne veľké regionálne rozdiely, ktoré sa prejavujú aj v úrovni chudoby z pohľadu jej rôznych foriem. Cieľom príspevku je analyzovať chudobu v  krajoch Slovenska, a to z pohľadu rôznych konceptov merania chudoby (konkrétne ide o relatívnu príjmovú chudobu so zohľadnením národnej a regionálnej hranice chudoby, subjektívne  vnímanie chudoby a koncept majetkovej chudoby). Odhady v práci sú založené na mikroúdajoch zisťovaní EU SILC a HFCS. Za chudobou najviac ohrozené možno považovať osoby z Prešovského kraja, nasledované osobami z Banskobystrického, Nitrianskeho a Košického kraja. Na druhej strane Bratislavský, Trenčiansky, Trnavský a Žilinský kraj majú najnižšie hodnoty príjmovej chudoby.  Pohľad na majetkovú chudobu poskytuje v zásade podobné výsledky, ako je tomu v prípade príjmovej chudoby. Najnižšie miery chudoby sú vykázané v Bratislavskom kraji. Zohľadňujúc finančné  aktíva možno takmer každú druhú osobu na Slovensku považovať za majetkovo chudobnú (s výnimkou Bratislavského kraja, kde je to 39 %). Z pohľadu subjektívneho vnímania chudoby sa miera  subjektívnej chudoby vo všetkých krajoch v roku 2011 pohybovala na úrovni 40−60 %, významne nižšia miera je v Trnavskom kraji, kde v čase došlo k výraznému poklesu zo 77 % v roku 2005 na  23 % v roku 2011.

Continue reading

Číst článek

Posudková činnost ve vybraných evropských zemích: Rakousko

11.8.2014

Jitka Konopásková

Rakouské sociální zabezpečení zahrnuje zdravotní pojištění, úrazové pojištění proti pracovním úrazům a nemocem z povolání, důchodové pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti. Sociální ochrana je odvozena od zaměstnání, nikoli bydliště a pojištěná osoba si nemůže svou pojišťovnu zvolit. Dále existuje z historických důvodů ještě rozdělení podle území a oboru, např. pojišťovny pro železničáře, horníky a zaměstnance veřejné správy, zemědělce, osoby provozující obchodní činnost a pro notáře. Doplňkem je nepříspěvkový systém zaručeného minimálního zabezpečení orientovaného na potřeby (bedarfsorientierte Mindestsicherung), což je modernizovaná verze dávek státní sociální podpory, s účinností od r. 2012. Je založený na bydlišti, nepříspěvkový, testovaný na příjem.

Continue reading

Číst článek

Zážitkový styl při výuce facilitace případových konferencí

11.8.2014

Lukáš Kučera

Zážitkový styl výuky facilitace případových konferencí je součástí vzdělávacího projektu pracovníků v sociálních službách Connection, jehož cílem je formou vzdělávání a jednotné metodiky  propojit společná témata sociálních služeb, které pracují s ohroženými rodinami a dětmi, s tématy sociálně-právní ochrany dětí, a mj. prostřednictvím tréningu připravit jeho účastníky na situace,  s nimiž se při své práci setkávají a jsou nuceni je řešit při hledání optimálních řešení problémů spojených s výkonem jejich profese, a zvýšit jejich kompetence v tomto směru. Projekt je financován  z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Continue reading

Číst článek

Monitoring integrace cizinců z třetích zemí v ČR s důrazem na slučování rodin a čerpání sociálních dávek

11.8.2014

Jana Vavrečková, Petr Pojer

Projekt „Monitoring kvantitativních a kvalitativních indikátorů integrace cizinců z třetích zemí (CTZ) v ČR s důrazem na problematiku slučování rodin a čerpání sociálních dávek“ (EIF – 2012 –  04), jehož zadavatelem je MV ČR, je řešen v rámci Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Jeho řešení přímo navazuje na výsledky dosud realizovaných prací v této  oblasti a zajišťuje tak kontinuitu dosavadních výstupů a činností. Konkrétně se jedná o tři fáze projektu „Metodika hodnocení monitorovacích nástrojů integračního procesu cizinců třetích zemí v  ČR“ (řešené v letech 2009−2011) a projekt „Kvantitativní a kvalitativní ukazatelé pro hodnocení integrace cizinců z třetích zemí v ČR ve světle aktuálních dat a nových poznatků (2012−2013)“.  Výstupy řešených projektů byly zadavatelem opakovaně pozitivně hodnoceny a staly se jedním z významných podkladů pro hodnocení integračních procesů CTZ v ČR a jejich další koncepční zaměření.

Continue reading

Číst článek

Vliv daňových pravidel a výše sociálních dávek v USA na ochotu jejich příjemců pracovat

11.8.2014

V roce 1995 Cato Institute publikoval studii The Work vs. Welfare Trade-Off, v níž odhadl hodnotu všech sociálních dávek dostupných pro jejich typického příjemce v každém z 50 států USA a v  District of Columbia. Ukázalo se, že hodnota těchto dávek nejenže výrazně převyšuje hranici chudoby, protože sociální dávky jsou osvobozeny od daně, ale že jejich hodnota v dolarech je větší než  suma peněz, kterou by získal pracovník za práci v nejnižší mzdové kategorii. Institut analýzu současného sociálního systému zopakoval stejným způsobem jako v roce 1995 a zjistil, že sociální  dávky nadále v 35 státech převyšují příjem z pracovní činnosti, který by většina jejich příjemců mohla očekávat za práci v nejnižší mzdové kategorii, a to dokonce i po započtení Earned Income Tax  Credit (kreditu z daně z pracovního příjmu), a ve 13 státech jsou vyšší než příjem za práci za 15 $ za hodinu. Podle autorů současný sociální systém poskytuje tak vysokou úroveň dávek, že odrazuje od práce.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.