FÓRUM sociální politiky – 2/2015

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

2/2015

Vážení čtenáři,

ekonomická situace se v prvním čtvrtletí vyvíjela příznivě, počty nezaměstnaných i míra nezaměstnanosti klesly, přibyla volná pracovní místa a inflace byla velmi nízká. Zaměstnavatelé deklarují, že se chystají  přijímat nové pracovníky, takže vyhlídky na trhu práce se zlepšují.

 

Helena Lisá
šéfredaktorka

Deset let důchodového pojištění v ČR jako členské země EU

8.4.2015

Martin Holub, Milan Šlapák

Po roce 1989 došlo v ČR k transformaci celého sociálního systému, během níž vznikaly nové instituce a byly zavedeny nové sociální instituty. V oblasti důchodového zabezpečení bylo od roku 1993  zavedeno sociální pojistné jako zvláštní platba mimo daňový systém, v roce 1994 byl zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zaveden III. pilíř důchodového  systému ve formě soukromého spoření na penzi se státním příspěvkem. První pilíř českého důchodového systému byl uzákoněn zákonem o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. a od počátku byl  nastaven velmi solidárně, což kladlo nároky na jeho finanční udržitelnost. V průběhu let docházelo proto postupně k parametrickým úpravám, např. zvyšování minimální doby pojištění, změny  výše pojistného, zvyšování důchodového věku, omezování rozsahu započítávaných náhradních dob apod. Tzv. malá důchodová reforma v roce 2011, k níž došlo v souvislosti s nálezem Ústavního  soudu, pak přinesla mj. úpravu redukčních hranic s cílem zvýšit zásluhovost v důchodovém systému či prodloužení rozhodného období pro výpočet důchodu. S cílem zajistit větší diverzifikaci  zdrojů financování, fiskální udržitelnost a rozložení finanční zátěže mezi více generací v rámci důchodového systému byl uzákoněn vznik kapitálového II. pilíře, který však co do počtu účastníků nepřevyšujících 100 000 nenaplnil očekávání. Současná vláda rozhodla o jeho ukončení a ustanovila odbornou důchodovou komisi, jejímž cílem je doporučit způsob, jak II. pilíř ukončit,  zrevidovat nastavení mechanismu zvyšování věku odchodu do důchodu a najít možnosti motivace obyvatel ke spoření v III. pilíři. Měla by rovněž připravit novou podobu valorizace důchodů a  najít cestu narovnání transferů mezi občanem, rodinou a státem.

Continue reading

Číst článek

Dekáda poistenia v starobe na Slovensku ako členskej krajine Európskej únie

8.4.2015

Rastislav Bednárik

Autor sa zameriava na popis zrodu, vývoja a perspektívy penzijného systému na Slovensku. Podrobnejšie potom analyzuje nastavenie a zmeny parametrov priebežného piliera a kapitalizačného  piliera v období po vstupe Slovenska do Európskej únie v roku 2004. Práve od začiatku toho roka vstúpil do platnosti zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení, plne postavený na poistnom  princípe, s definovanými poistnými sadzbami a na ne nadväzujúcimi dávkami. Od následného roku časť občanov získala zákonom č. 43/2004 Z.z. o starobnom dôchodkovom sporení možnosť účasti v kapitalizačnom systéme sporenia do staroby. Povinné platby poistného (rozdelené u časti občanov – t.č. 1,5 mil. osôb – do priebežného a do kapitalizačného piliera) sa po získaní nároku na  penzijnú dávku premietajú do starobného dôchodku. Účastníci v kapitalizačnom pilieri majú úmerne svojím zníženým platbám poistného do priebežného systému z neho aj nižšie dávky. V prípade  dobrej investičnej politiky súkromných správcovských spoločností suma zloženej penzie môže byť aj vyššia, než keby penzia pochádzala len z priebežného piliera. Za posledných desať  rokov pri dolaďovaní systému registrujeme veľa čiastkových i zásadnejších zmien. Najvýznamnejšie – definovanie mechanizmu rastu veku odchodu do dôchodku a zníženie významu kapitalizačného piliera – boli uskutočnené v roku 2012.

Continue reading

Číst článek

Děti, penze a pojistné

8.4.2015

Jaroslav Vostatek

V řadě zemí vznikla situace, že „chybí“ děti, které by v budoucnu měly financovat veřejné penze svých rodičů. Proto dochází k posunům v rodinné politice, zejména ve službách a dávkách pro  rodiny s malými dětmi. Především v Německu byly vypracovány studie, které požadují podstatnou reformu stávajícího průběžně financovaného sociálního důchodového pojištění a zavedení dětské penze jako nového penzijního pilíře. U nás se na půdě Odborné komise pro důchodovou reformu diskutují alternativní návrhy na promítnutí výchovy dětí do financování veřejných penzí. Cílem  tohoto příspěvku je analyzovat dětskou penzi a podobné návrhy z pohledu sociálních modelů se zaměřením na německý a český penzijní systém a jejich odchylky od těchto modelů. Analýza  dosavadní „mezigenerační smlouvy“ zahrnuje i analýzu obecných koncepcí starobního důchodu včetně otázek valorizace a indexace, jakož i stabilizační mechanismy u moderního typu sociálního  důchodového pojištění.

Continue reading

Číst článek

Z výsledků výzkumu v roce 2014

8.4.2015

Vědecko-výzkumná činnost VÚPSV, v. v. i., v roce 2014 navazovala na předchozí výzkumné aktivity a v souladu se schváleným materiálem „Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v. v. i., v letech  2011−2017“ probíhala v rámci projektů souhrnného charakteru. S tematickým zaměřením výzkumu i získanými poznatky seznamuje následující text.

Continue reading

Číst článek

Odklon od třípilířového důchodového systému ve střední Evropě

8.4.2015

Marek Loužek

Když Polsko, Maďarsko a Slovensko zavedly před několika lety třípilířový důchodový systém podle doporučení Světové banky, prošla střední Evropa důchodovou revolucí. ČR se zpožděním druhý  pilíř také zavedla (byť jen jako dobrovolný). To, k čemu dochází ve střední Evropě dnes, je „důchodová kontrarevoluce“. Všechny země druhý pilíř likvidují a vrací se k průběžnému systému. Jaké  poučení z toho plyne?

Continue reading

Číst článek

Problematika důchodové reformy: fakta, souvislosti

8.4.2015

Antonín Janýška

Lze předpokládat, že pokud bude důchodová reforma provedena zodpovědně a kvalitně, může na mnoho desítek let pozitivně ovlivnit život většiny občanů České republiky. Jde o úkol po všech  stránkách nesmírně náročný. Protože důchodový systém musí fungovat v době ekonomického růstu, ale i v období ekonomického poklesu. Navíc musí vycházet z potřeb všech společenských vrstev obyvatel a zabezpečit, aby důchody, které jsou jediným příjmem většiny starých občanů, vždy pokryly svým příjemcům alespoň základní životní a společenské potřeby. Hovoříme-li o potřebě  kvalitně a zodpovědně provést důchodovou reformu, nemůžeme mít na mysli pouze reformu způsobu výpočtu starobních důchodů. V rámci reformy základních parametrů důchodového systému je nezbytné věnovat pozornost i dalším typům důchodů, zejména invalidním důchodům. Protože invalidní důchodce lze velmi často zahrnout do skupiny občanů ohrožených sociálním vyloučením.  Za skupinu občanů hodných zvláštního zřetele je nutné považovat příjemce tzv. invalidního důchodu z mládí. Příjemci invalidního důchodu z mládí jsou lidé, kteří z objektivních důvodů,  působených zejména somatickým, smyslovým nebo mentálním handicapem, nemohli nikdy pracovat a odvádět ze svého příjmu zákonem stanovené sociální pojistné. Stanovení výše tohoto typu  důchodu je velmi problematické. Kromě ekonomických východisek musí respektovat i východiska právní, společenská a politická.

Continue reading

Číst článek

Konsenzuální konference o bezdomovectví v ČR: příprava, průběh a výstupy

8.4.2015

Ilja Hradecký, Tomáš Sirovátka

Ve dnech 26.−27. listopadu 2014 se v Praze uskutečnila vůbec první konsenzuální konference o bezdomovectví, tématu, o němž v české společnosti panuje mnoho kontroverzních názorů.  Konsenzuální konferenci lze popsat jako veřejný průzkum, jehož cílem je najít konsenzuální odpověď na společensky kontroverzní téma. Nejdůležitější roli hraje porota, jež naslouchá argumentům odborníků, zabývajících se přímo projednávanou problematikou, kteří jí předkládají důkazy pro svá tvrzení. Může jim klást doplňující otázky a vyžadovat na ně odpověď. Následně v soukromí  posuzuje veškeré zjištěné důkazy a ve stanoveném termínu vydá své výsledné stanovisko, přičemž při formulaci závěrů může kromě důkazů předložených odborníky vycházet i z dalších  relevantních zdrojů. Tentokrát se hledaly odpovědi na pět zásadních otázek z oblasti bezdomovectví, které by měly přispět k řešení tohoto společensky palčivého problému.

Continue reading

Číst článek

Organizační kultura – významný faktor prosperity organizací zdravotní a sociální sféry

8.4.2015

Jan Molek

Firemní kultura ovlivňuje veškeré činnosti v organizaci. Působí na chování, jednání, komunikaci, výkonnost a motivaci pracovníků, napomáhá eliminovat negativní a podporovat pozitivní vlivy,  jejichž působení je organizace vystavena. Klíčovou roli zcela logicky sehrává také v organizacích zdravotní a sociální sféry. Je proto potřeba, aby byla jejím managementem pěstována.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.