FÓRUM sociální politiky – 4/2015

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

4/2015

Vážení čtenáři,

v posledních měsících v souvislosti s výraznějším růstem ekonomiky nadále pokračuje pozitivní vývoj na trhu práce, ubývá nezaměstnaných a přibývá volných pracovních míst. V některých oborech zaměstnavatelé začínají při rozšiřování výroby dokonce narážet na nedostatek pracovníků s vhodnou kvalifikací a začíná se znovu více projevovat nesoulad mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich.

 

Helena Lisá
šéfredaktorka

Hodnocení možnosti uplatnění vybraných prvků švédského monitoringu potřeb trhu práce v podmínkách ČR

10.8.2015

Iveta Zelenková, Jiří Vyhlídal, Lenka Klimplová

Cílem předkládaného článku je popis adaptovaného švédského způsobu kvalitativního monitorování potřeb zaměstnavatelů na lokálním či regionálním trhu práce a zhodnocení jeho funkčnosti a uplatnitelnosti v podmínkách českých veřejných služeb zaměstnanosti. Adaptace švédského  způsobu kvalitativního monitorování potřeb zaměstnavatelů na české podmínky je reakcí na očekávané změny v činnosti Úřadu práce (ÚP), které se projeví především ve větší orientaci na zaměstnavatele jako významné aktéry trhu práce. Ze švédských zkušeností mimo jiné vyplývá,  nakolik významná je schopnost institucí veřejných služeb zaměstnanosti získávat relevantní informace o současné situaci a budoucím vývoji na trhu práce. V tomto ohledu kvantitativní šetření narážejí na své limity, a to nejen týkající se obsahu sebraných informací, ale také toho, že  informace v průběhu těchto šetření plynou jen jedním směrem: od zaměstnavatelů k ÚP. Efektivní komunikace však vyžaduje také tok informací opačným směrem. Vlastní průběh pilotního šetření, které testovalo funkčnost a uplatnitelnost kvalitativního monitorování potřeb  zaměstnavatelů v podmínkách ČR, prokázal, že i zde je možné sbírat relevantní informace o lokálním či regionálním trhu práce formou rozhovorů se zástupci zaměstnavatelů. Z hlediska formy jde o návrat k činnostem, které již v minulosti pracovníci ÚP vykonávali. Výraznější inovaci  představuje obsah rozhovorů, jejich zaměření na kompetence u poptávaných profesí. Obecně lze konstatovat, že testovaný postup jednak umožňuje zaměstnancům ÚP vytvořit si lepší představu o potřebách zaměstnavatelů, a zároveň de-anonymizuje ÚP jako instituci v očích  zaměstnavatelů (především malých a středních) a nabízí jim možnost obracet se s případnými požadavky či dotazy na konkrétního pracovníka. Poněkud překvapující byla tendence zaměstnavatelů definovat své požadavky na potenciální zaměstnance nikoli ve formě pracovních či  měkkých kompetencí, ale spíše ve formě charakterových vlastností.

Continue reading

Číst článek

Ekonomické důsledky rozvodu pro oba manžele v České republice: Nákladné rozvody pro ženy či muže?

10.8.2015

Petr Janský, Jiří Šatava

Článek kvantifikuje ekonomické rozdíly mezi rozvedenými a ostatními jednotlivci a jejich rodinami a při dostupnosti dat také částečné ekonomické dopady potenciálních rozvodů v současnosti sezdaných českých párů v České republice. Porovnání ekonomické aktivity rozvedených,  sezdaných a svobodných jednotlivců ukazuje značnou úroveň dělby práce v rámci rodin. Výsledky naznačují, že po rozvodu se partner, který se v manželství více věnoval netržním formám práce, což jsou většinou ženy, hůře přizpůsobuje nové ekonomické situaci a potřebě věnovat se  tržním formám práce. Rodiny, které vedou rozvedení jednotlivci a sezdané páry, vykazují výrazné rozdíly, přičemž domácnosti vedené rozvedenými ženami vykazují jedny z nejnižších příjmů. K těmto rozdílům přispívá ztráta sdílení čistých příjmů po rozvodu. V současnosti by vdané ženy ve věku 20 až 70 let, které nestudují ani nepobírají starobní důchod, v případě ukončení plného sdílení čistých příjmů přišly o více než 20 % čistých příjmů. Pro výdaje pozorujeme větší rozdíly mezi domácnostmi sezdaných a rozvedených s dětmi. Nejnižší výdaje mezi různými  druhy rozvedených domácností mají domácnosti rozvedených žen s dětmi. Závěrem nabízíme několik doporučení pro snížení ekonomických dopadů rozvodů.

Continue reading

Číst článek

Jak se žije neformálním pečovatelům v České republice?

10.8.2015

Vladimíra Tomášková

Potřeby a situace osob, které dlouhodobě pečují o osobu blízkou, se staly předmětem výzkumu „Podpora neformálních pečovatelů“ realizovaného Fondem dalšího vzdělávání, příspěvkovou organizací MPSV. V únoru 2014 byla zahájena realizace projektu, který je financován z OP LZZ  (prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti) ESF. Jeho cílem je navrhnout systematickou podporu pro osoby, které dlouhodobě pečují o osobu blízkou, jež je z důvodu nepříznivého zdravotního stavu odkázaná na pomoc druhých. Nedílnou součástí projektu bylo zmapování  potřeb a situace pečujících osob. Byl proto proveden rozsáhlý kvantitativní i kvalitativní výzkum. Sebrané informace byly zpracovány do několika analytických studií a analytická fáze projektu byla zakončena konferencí, která se konala v červnu 2015 v Praze a na níž byla prezentována  stěžejní témata vyhotovených analýz. Ta budou postupně představena také v tomto článku.

Continue reading

Číst článek

Konference: „Cochemská praxe v České republice“

10.8.2015

Jana Barvíková

Konferenci „Cochemská praxe v České republice“ uspořádal Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí 14. a 15. května 2015 v Brně. V rámci projektu Rozvoj partnerství a spolupráce na Úřadě pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně vznikla pracovní skupina, která se zabývá  možností aplikace v Německu využívané Cochemské praxe na případy rodičovských konfliktů s mezinárodním prvkem řešené českými soudy. Cílem konference pořádané v rámci tohoto projektu bylo představit odborné veřejnosti model interdisciplinární spolupráce profesí zapojených  do řešení rodičovského konfliktu, nazývaný Cochemská praxe (respektive Cochemský model), a otevřít diskusi směřující k zavedení jejích principů do českého prostředí.

Continue reading

Číst článek

Jsme stále na počátku? Ohlédnutí za čtrnácti ročníky konferencí o rodinné politice

10.8.2015

Petra Michalová

Letos na jaře to bylo patnáct let, kdy na půdě Senátu PČR proběhla první pravidelná konference o rodinné politice, které Národní centrum pro rodinu pořádalo zpočátku za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti a později i ve spolupráci s Nadací Konráda Adenauera a  zahraničních partnerů. Na počátku tradice těchto konferencí, konaných s mezinárodní účastí, byl záměr pořadatele přenést zahraniční zkušenost na poli veřejných politik zabývajících se postavením rodiny ve společnosti do českého politického prostředí.

Continue reading

Číst článek

Dlouhověkost – úspěch lidstva

10.8.2015

Jitka Langhamrová

V prostorách Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dne 27. května 2015 konala tradiční, již XLV. konference České demografické společnosti s atraktivním názvem „Dlouhověkost – úspěch lidstva“. Konferenci spolupořádala Česká demografická společnost ve spolupráci s  Katedrou demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Katedrou demografie Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze a Českým statistickým úřadem. Konference se účastnila řada odborníků nejenom z oblasti demografie, ale také z  ostatních oborů, které souvisejí s problematikou stárnutí populace. Ve všech příspěvcích bylo jednoznačně patrné, že s tím, jak se prodlužuje délka života osob, přibývá osob, které se dožívají relativně vysokého věku. Proto se společnost musí připravit na fakt, že stárnutí populace je  nevyhnutelné, a vnímat dlouhověkost jako úspěch lidstva, který s sebou přináší nutnost umět se o stárnoucí populaci dobře a včas postarat.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.