FÓRUM sociální politiky – 5/2017

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

5/2017

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

dovoluji si Vás opět oslovit s dalším číslem našeho časopisu. Ano, dětem začala škola a venku je podzim, po teplých letních dnech se příroda pomalu připravuje na odpočinek, listí padá, rána jsou chladná, občas  prší a je sychravo. Babího léta jsme si letos opravdu moc neužili. Ale podzimní čas má samozřejmě i pozitivní stránky. Třeba rostou houby, konečně. Nebo se můžete projít, příroda je nádherně barevná, úplně jinak než v jiných ročních obdobích, je taková tichá, zadumaná. Anebo si můžete uvařit teplý čaj či dobrou kávu, zalézt si do peřin bez výčitek svědomí, že Vám venku něco uteče a přečíst si něco zajímavého. Třeba některý z článků, které jsme pro Vás tentokrát připravili.

 

Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka

Připravenost sociálních pracovníků v terénních službách pro práci s rodiči s mentálním postižením

12.10.2017

Zdeňka Adamčíková, Jana Bernoldová, Iva Strnadová, Martin Chvál

Abstrakt
Podpora poskytovaná sociálními pracovníky hraje v případě rodičů s mentálním postižením v jejich životě stěžejní roli a může společně s dalšími činiteli ovlivnit úspěšné či neúspěšné zvládání  rodičovství. Kvalitu podpory ovlivňuje celá řada aspektů, a proto bylo cílem výzkumu tyto aspekty podrobit analýze. Autoři výzkumu analyzovali zejména znalosti a profesní přípravu pomáhajících  pracovníků poskytujících služby v terénu, jejich zkušenosti z praxe, postoje a vzdělávací potřeby. Výzkum ukázal, že sociální pracovníci běžně spolupracují s cílovou skupinou rodičů s mentálním  postižením, ale sami vnímají značné rezervy ve svých znalostech a kvalitě profesní přípravy, což jim znesnadňuje poskytovat těmto rodinám adekvátní podporu. Své znalosti a dovednosti by ale  chtěli dále rozvíjet. Do výkonu jejich profese se rovněž promítají jejich postoje a praktické zkušenosti s rodiči s mentálním postižením, z nichž následně pramení výrazné obavy, že děti vyrůstající v  těchto rodinách budou ohroženy zanedbáváním péče. Autoři výzkumu se zabývali také tím, jaká podpora je rodinám v praxi nabízena. Jednou z opomíjených oblastí je podpora při obhajobě  rodičovských práv, která je ale pro rodiče s mentálním postižením klíčová, vzhledem k tomu, že v cca 50 % případů (Emerson a kol., 2005; Tarleton et al., 2006) bývají zbaveni rodičovské  odpovědnosti.

Klíčová slova: mentální postižení, terénní služba, rodičovství, sociální pracovník, znalosti, postoje, vzdělávací potřeby

Continue reading

Číst článek

Možnosti a limity inkluzivního dobrovolnictví

12.10.2017

Tereza Pospíšilová, Aneta Marková

Abstrakt
Dobrovolnictví je fenomén, který již přinejmenším dvě desetiletí budí zájem badatelů ze společenskovědních disciplín, představitelů mezinárodních institucí i vlád některých zemí jako nástroj  sociální politiky. Nedávným jevem je tzv. „inkluzivní dobrovolnictví“, které souvisí s evropskými politikami sociální inkluze a je součástí snahy o zvyšování společenské soudržnosti i součástí úsilí o zrovnoprávnění a zvýšení kvality života osob s postižením. Cílem článku je na základě současného stavu bádání popsat východiska a identifikovat odlišná pojetí inkluzivního dobrovolnictví. Na  základě rešerše a analýzy zejména zahraniční odborné literatury dále identifikujeme oblasti, které literatura označuje za přínosy inkluzivního dobrovolnictví, a rozebíráme meze dobrovolnictví jako nástroje sociální inkluze. Článek kriticky hodnotí inkluzivní dobrovolnictví jako potenciálně účinný nástroj sociální inkluze, který však má i svá úskalí.

Klíčová slova: Dobrovolnictví, sociální inkluze, sociální exkluze, inkluzivní dobrovolnictví, postižení

Continue reading

Číst článek

Pohled sociálních pracovníků agendy příspěvku na péči a posudkových lékařů na vybrané aspekty stávající posudkové praxe v příspěvku na péči

12.10.2017

Olga Hubíková, Jana Havlíková

V roce 2016 proběhl výzkumný projekt TB05MPSV007 zaměřený na posudkovou praxi v agendě příspěvku na péči (dále jen „PnP“) s cílem navrhnout variantní řešení posuzování nároku na PnP,  který by vedl k posílení multidisciplinarity v posudkové praxi. Zadavatelem projektu i uživatelem jeho výstupů je MPSV. Projekt byl realizován brněnským týmem VÚPSV, v. v. i. Souhrnná  informace o cílech projektu, způsobu vymezení základních pojmů, postupu řešení a realizovaných výzkumných činnostech a o hlavních výstupech z projektu, byla předmětem samostatného textu  (Fórum sociální politiky, 2017/1, str. 28−30).

Continue reading

Číst článek

Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2018

12.10.2017

Olga Bičáková

Dnem 1. ledna 2018 nabude účinnosti nařízení vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Continue reading

Číst článek

Sociokulturní problematiky nerovného postavení žen a mužů v dělbě práce

12.10.2017

Marek Merhaut

Od samého počátku společenských kooperací se v jejich rámci rozvíjela tzv. přirozená dělba práce podle vrozených sklonů a schopností lidí. Pracovní činnosti se dělily mezi muže a ženy, staré a  mladé. Efektem této specializace byl růst produktivity práce, který se projevoval ve větším množství vyrobených statků. V procesu společenské dělby práce se lidé rozdělili na zemědělce a pastevce,  později se oddělila řemeslná výroba a proces specializace na jednotlivé činnosti byl završen rozvojem obchodu a služeb. Historicky mladší je dělba práce v rámci pracovních operací, která vznikla s  manufakturní výrobou a je založena na technickém rozvoji. Dělba práce má také teritoriální aspekty a rozdílné výrobní podmínky vedou k ekonomické specializaci jednotlivých oblastí. Tento  proces přerostl i hranice státně osamostatněných celků a je označován za mezinárodní dělbu práce (Vlček, 2005).

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.