FÓRUM sociální politiky – 3/2018

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

3/2018

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

opět Vás zdravím s novým číslem našeho časopisu, letos už třetím. Nevím jak vám, ale mně se někam ztrácí čas! Je to neuvěřitelné, ale už je červen, téměř polovina roku je za námi, děti se už těší na prázdniny, my zase na dovolenou, zdráhám se věřit tomu, že už je takhle pokročilé datum, ale je to tak.  Venku už jsou zase vedra, už zase čteme o suchu a bouřkách, jako tradičně v tomto čase. Nastala zase doba, kdy se dá sedět venku, grilovat, povídat si, jezdit na kole nebo chodit na výlety. Doba moje nejmilejší, protože i když už dávno nejsem školou povinná, pořád má pro mě ten předprázdninový čas  kouzlo! A co jsme si pro Vás tentokrát připravili? Jdeme na to!

 

Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka

Vybrané rozdíly v kvalitě života českých seniorů ve městě a na venkově

12.6.2018

Lucie Vidovićová

Abstrakt
Příspěvek prezentuje vybrané dimenze konceptu kvality života ve stáří v pohledu urbánní vs. rurální prostředí a pokouší se přispět k rozpravě, zda je venkov, anebo spíše město, (nej)vhodnějším místem k zestárnutí. Venkov je ve veřejném diskurzu často zkratkovitě vnímán jako  zpátečnický, nudný, jednolitý, vylidňující se, stárnoucí, chudý, a co do služeb neobsloužený. Oproti tomu města bývají stereotypně pojímána jako progresivní, rostoucí, bohatá, rychlá, ale také anonymní a nebezpečná. Tyto aspekty pak mohou různou měrou ovlivňovat percipovanou  kvalitu života u starších respondentů. Studie využívá dva datové soubory reprezentativní pro seniorskou městskou (n = 1921) a rurální (n = 1235) populaci starší 60 let. Čtyřicet šest indikátorů je na základě teoretického studia literatury rozděleno do osmi dimenzí kvality života: vztahy s  rodinou a přáteli, emocionální well-being, materiální well-being, zdraví, ekonomická aktivita a veřejné aktivity, pocit přináležení k lokální komunitě, osobní bezpečí a mobilita. Ve více než jedné třetině sledovaných indikátorů vykazují města i vesnice přibližně stejné hodnoty, ve 20 %  indikátorů poskytují města výhodnější podmínky pro kvalitu života ve vyšším věku, ale v celých 43 % je pozitivněji hodnoceno prostředí a kvalita života ve vesnických oblastech. Čeští venkovští senioři jsou subjektivně zdravější, mají vyšší příjmy a menší náklady na bydlení, mají lepší  vztahy ve svém sousedství, ve kterém se cítí bezpečně a jsou s ním o něco pevněji spjati. Městští senioři jsou zvýhodněni lepší dopravní infrastrukturou a příležitostí pro kulturně produktivní aktivity, které mohou být i funkcí jejich v průměru vyššího vzdělání. V diskusi upozorňujeme na  „deficitní“ přístup vybraných politik k životním podmínkám na vesnicích, které nejsou hodnoceny jako svébytné podle principu souladu mezi jedincem a jeho životním prostorem, ale spíše jako méněcenné vůči kontextům urbánním.

Klíčová slova: senioři, město, venkov, kvalita života, ČR

Continue reading

Číst článek

Mezinárodní komparace systémů sociálních služeb v evropských zemích – inspirace pro úpravy systému sociálních služeb v naší zemi

12.6.2018

Ladislav Průša

Abstrakt
Cílem předloženého příspěvku je poukázat na některá možná řešení, která by na základě mezinárodní komparace systémů sociálních služeb ve vybraných evropských zemích bylo vhodné promítnout do systému sociálních služeb v ČR. Je zřejmé, že odlišné uspořádání sociálních systémů  v jednotlivých evropských zemích významným způsobem determinuje možnosti promítnutí řady principů, které jsou v nich uplatňovány. Klíčový zdroj informací je proto nutno hledat především ve středoevropských zemích – zejména v Německu, v Rakousku a na Slovensku, neboť v  těchto zemích jsou při řešení jednotlivých sociálních situací uplatňovány v zásadě obdobné principy jako v naší zemi.

Klíčová slova: sociální služby, mezinárodní komparace, Německo, Rakousko, Slovensko

Continue reading

Číst článek

Etika pro sociální služby

12.6.2018

Klára Kovářová

Článek je příspěvkem do diskuse o opodstatnění etického poznání v sociálních službách. Věnuje se otázkám, čím je etika pro sociální služby, zda a jak může obohacovat práci v sociálních službách. Vychází z perspektivy, že v sociálních službách, jakožto náročné, odpovědné a  interdisciplinární oblasti profesního působení, která je zaměřena na zkvalitňování života člověka, by měl být kladen zvýšený důraz na formulaci etických otázek a hledání adekvátních odpovědí. Tato perspektiva není samočinná a jejímu potenciálu je věnována část tohoto textu. Příspěvek  je pojat jako teoretická úvaha, která se zabývá jak podstatou etického uvažování, tak hledání odpovědí ve strukturovaném nástinu stěžejních etických koncepcí – konkrétních podnětů, které se ohlížejí na aktuální kontext. Na základě těchto teoretických podnětů článek popisuje možný  přínos etického přístupu v konkrétní aplikaci pro sociální služby. Úvodní část se zabývá podstatou etického uvažování v sociálních službách, na kterou navazuje část s vybranými východisky etického zkoumání. Diskuse se věnuje jistému napětí ve vztahu zaměstnanec v sociálních službách – nositel role vs. soukromá osoba a některými aspekty etických kodexů. Závěr článku reflektuje, že etický rozměr je součástí každého vědomého, svobodného a odpovědného lidského jednání, kdy zvažujeme předpoklady, možnosti a důsledky našeho konání. Ukazuje nám, že vždy je  možno jednat jinak. Teoretické zázemí je čerpáno z pramenů bádání historických osobností i současných etiků (Aristoteles, Buber, Kohák, Sokol, Trojan atd.).

Continue reading

Číst článek

Pracující ženy a zaměstnanecká nejistota (Post-krizové mezery v rámci pohlaví)

12.6.2018

Marek Merhaut

V dnešní době je stále dost nepravděpodobné, že se někdy společnost dostane do stadia, kdy gender v pracovním poměru nebude důležitým a skloňovaným pojmem. Princip rovnosti občanů bez ohledu na pohlaví je součástí základních práv demokratické společnosti. Stále přetrvává  předsudek, že muži představují ve společnosti rozhodující ekonomickou a politickou sílu, tedy její „páteř“, zatímco ženy se věnují pouze „doplňkovým činnostem“, jakými jsou například vytváření sociálního zázemí a výchova dětí. Jde sice o přirozené dělení rolí, které je v souladu s  přírodou, v současnosti jde však o jeden z nejrozšířenějších mýtů. Jde o jakési zažité vnímání světa, kde historicky muž vystupoval v roli bojovníka a lovce a žena byla spojovaná s mateřstvím. Genderová rovnost stále bohužel není téma, které by pro veřejnost bylo klíčové natolik, že by se  stalo tématem voleb a voliči a voličky by stranu nesoucí toto téma favorizovali. Většina politických stran není ochotna nominovat vyrovnaný poměr žen a mužů na volitelná místa na kandidátních listinách s tím, že ženy bývají odsunuty na zadní místa kandidátek a figurují tak na  kandidátkách vlastně pouze do počtu. Je nutné oddělit biologicky dané rozdíly mezi muži a ženami od těch, které se utvářejí v historickém, kulturním a sociálním kontextu, a tak se mohou ovlivňovat a měnit. Jak konstatují Kiczková a Szapuová (2011), nikoli biologie jako taková, ale  způsoby, jakými společnost zvýrazňuje biologii, vedou k utlačování žen. Obdobný názor zastává Pietruchová (2007), která uvádí, že rozdíly nesmí být důvodem pro znevýhodňování žen a vylučovaní mužů z některých sfér zodpovědností. Někteří autoři jako Eaglyová aWoodová (2010)  dokonce od společenské dělby práce, založené na fyziologických odlišnostech, odvozují jakékoli sociální determinované pohlavně specifické jevy. Je nutné však dodat, že právě ve dvacátém století prošel obraz muže a ženy enormním vývojem, a to hlavně směrem k jejich relativizaci a tzv.  maskulinizaci obrazu ženy, kromě jiného jako důsledku snížení asymetrie zastoupení jednotlivých pohlaví v pracovní a domácí sféře, přičemž u žen začaly být žádoucí také některé původní maskulinní charakteristiky.

Continue reading

Číst článek

Kdo pečuje? Studie zabývající se problémy a potřebami rodinných pečovatelů v Evropě

12.6.2018

Magdi Birtha a Kathrin Holm

Tato zpráva shrnuje zjištění z významného množství dat, která v roce 2017 sesbírala společnost COFACE Families Europe, aby zhodnotila potřeby a výzvy rodinných pečovatelů v Evropě. Díky vzorku více než 1000 rodinných pečovatelů z 16 evropských zemí poskytuje studie lepší pochopení situace v Evropě a nabízí politická doporučení kompetentním osobám tak, aby došlo ke změně postavení rodinných pečovatelů, které by lépe odpovídalo jejich potřebám a vypořádalo se s jejich sociálním vyloučením. Rodinní pečovatelé jsou neviditelná pracovní síla Evropy a  představují jednu z nejvíce umlčené sociálně vyloučené skupiny. Tato studie nabízí bližší pohled na to, kdo jsou rodinní pečovatelé, jaké jsou hlavní výzvy, s nimiž se potýkají, pokud jde o přístup ke zdrojům, službám a časovým možnostem.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.