FÓRUM sociální politiky – 6/2020

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

6/2020

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

blížíme se ke konci roku, který se do historie vepíše výrazně jako první rok pandemie covidu-19. A také jako rok značného posílení role státu v ekonomice i osobním životě občanů. Pro sociální vědce a další experty znamená současná výjimečná situace i jedinečný přísun podnětů a pramenů, jejichž zpracování může mít značnou společenskou relevanci. Minulé vydání Fóra sociální politiky tak možná nebylo posledním monotematickým číslem o sociálně politických dopadech covidu-19. V různých souvislostech se s nimi budete setkávat zřejmě v každém čísle FSP během blízké budoucnosti.

S přáním příjemně prožitých vánočních svátků a všeho dobrého do nového roku
Petr Šafařík, šéfredaktor

Modely financování dlouhodobé péče

26.2.2021

Jaroslav Vostatek

Abstrakt
Příspěvek analyzuje systémy financování dlouhodobé péče ve vybraných zemích OECD a zabývá se propojením dlouhodobé péče zejména se systémy zdravotní péče. Autor dochází k závěru, že zvláště kvůli zřetelné tendenci k poskytování univerzální zdravotní péče není perspektivním konzervativní (křesťansko-demokratický) sociální model. Zkušenosti ukazují, že problematický je i liberální sociální model, usilující o financování dlouhodobé péče na bázi vyhraněné sociální pomoci.
Neoliberální sociální model deklaruje maximum liberalismu a současně i výrazné státní zásahy, které v praxi vedou k vyššímu růstu nákladů na zdravotní a dlouhodobou péči. Jako nejlepší základ daného systému se autorovi jeví sociálně-demokratický model; veřejné politiky zde deklarují občanské právo na kvalitní dlouhodobou péči, to zcela nevylučuje ekonomizaci či dokonce dílčí privatizaci.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, zdravotní péče, sociální modely, veřejné politiky

Continue reading

Číst článek

Péče sociálních pracovníků o sebe v podmínkách výkonu sociální práce na obecních úřadech

26.2.2021

Olga Hubíková

Abstrakt
Cílem stati je zachytit, jak je oblast péče o sebe u sociálních pracovníků nastavena na obecních úřadech, jaké zkušenosti s ní sociální pracovníci mají, jaká rizika se pojí se zanedbáváním péče o sebe a péče o sociální pracovníky jako zaměstnance.
Téma péče o sebe u sociálních pracovníků je zasazeno do širšího kontextu pracovních podmínek. Péče o sebe je chápána jako mnohodimenzionální proces záměrného zabývání se strategiemi podporujícími zdravé fungování a wellbeing sociálních pracovníků. Do analýz vstoupila kvalitativní data z rozhovorů se sociálními pracovníky a kvantitativní datový soubory z on-line dotazníkového šetření. Byla popsána konkrétní žitá rizika opomíjení oblasti péče o sebe a identifikovány typy překážek praktikování péče o sebe. Ukazuje se, že péči o sebe je nutné podporovat na organizační i systémové úrovni a je třeba ji nahlížet jako součást erudice a jako předpoklad odborného výkonu sociální práce a vyvíjet nové strategie dosahování pracovní pohody a zvládání stresu přímo na pracovištích sociální práce.

Klíčová slova: péče o sebe, sociální práce na obecních úřadech, pracovní podmínky, syndrom vyhoření, profesionální kompetence

Continue reading

Číst článek

Téma sociálně vyloučených lokalit z perspektivy lokálních politických aktérů

26.2.2021

Jan Vašat − Nikola Blahoutová

Abstrakt
Článek se zabývá přístupem lokální politické reprezentace k tématu sociálně vyloučených lokalit. Výzkum byl realizován v obci Krupka v Ústeckém kraji, který je tématem sociální exkluze silně zasažen. Cílem článku je nalezení odpovědi na otázku, jak přistupují lokání političtí aktéři k problematice sociálního vyloučení (v sociálně vyloučené lokalitě) v obci. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s politickými představiteli v Krupce a doplněn o analýzu dokumentů vážících se k tématu. Výzkumné rozhovory s politickými aktéry vyzněly skepticky ohledně možného zlepšení situace v sociálně vyloučené lokalitě města Krupka. Respondenti většinou vnímali situaci etnicky polarizovaně a nevědomky tíhli k tomu, že mezi romskými občany města příliš nerozlišovali.

Klíčová slova: chudoba, komunální volby, komunální politika, sociální exkluze

Continue reading

Číst článek

Konvergence české ceny práce

26.2.2021

Jan Vlach

Článek se zabývá českou konvergencí ke skupině zemí EU 15 během hospodářského cyklu 2009−2019. Dokládá, že tradiční česká politika levné práce ve spojení s podhodnoceným směnným kurzem v posledním hospodářském cyklu podstatně zpomalila mzdovou konvergenci s dopadem na životní úroveň obyvatelstva. Z pohledu evropských proporcí vyšší česká míra zisku umožněná levnou českou prací pouze zčásti slouží k investicím v ČR. Stovky miliard míří k užití do zahraničí. Poddimenzovaná osobní spotřeba podvazuje hospodářský růst České republiky. Snížení daňové zátěže výdělků chystané v době vyrovnávání se s koronavirovou krizí zbrzdí přibližování české ekonomiky k evropským proporcím a prodlouží odliv kapitálu z ČR o další roky.

Continue reading

Číst článek

Úvahy o sociálně ekonomických dopadech covidu-19 v kontextu českých národních zájmů

26.2.2021

Jaroslav Šulc

Článek se zabývá sociálními a ekonomickými dopady koronavirové pandemie. Zdůrazňuje, že její důsledky zpochybňují neoliberální globálně aplikovaný model ekonomického rozvoje. Podle autora je třeba nově definovat roli státu a posílit krizové řízení. Česká republika by podle něho měla impuls koronavirové pandemie využít k tomu, aby opustila model ekonomiky založené na levné pracovní síle a slabých sociálních standardech.

Continue reading

Číst článek

Města a jejich senioři

26.2.2021

Oldřich Čepelka

Průzkum ve městech ČR ukázal, že orgány měst, místní neziskové organizace, školy a další subjekty pořádají velké množství aktivit a akcí ve prospěch seniorů (zde míněno osob ve věku 60 let a více). Jako celek napomáhají k vyšší kvalitě života ve stáří, usnadňují aktivní stárnutí
a uspokojují významné psychologické potřeby starších lidí. Mnohé pořádají sami senioři a svou dobrovolnickou prací zhodnocují obrovský potenciál svých zkušeností a dovedností. Zjištěné aktivity a akce jsou utříděny do tematických skupin a ohodnoceny z hlediska jejich výskytu (jedinečnosti). Komentovaný přehled může být zdrojem inspirace pro další pořadatele.

Continue reading

Číst článek

Návrat služebnictva

26.2.2021

Jan Keller

Clément Carbonnier − Nathalie Morel: Le retour des domestiques. Paris: Seuil, 2018, 112 stran, ISBN-10: 2021399044,
ISBN-13: 978-2021399042

Recenze představuje knihu věnovanou sociálním a ekonomickým souvislostem nárůstu osobních služeb ve francouzských domácnostech. Jan Keller uvádí řadu kritických zjištění: osobní služby prohlubují nerovnosti mezi ženami a jedná se o prekarizované činnosti s velice sníženými možnosti pracovněprávní ochrany a bezpečnosti práce. Daňová podpora poskytovaná ve Francii domácnostem, které si mohou služebnictvo dovolit, prohlubuje sociální nerovnosti.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.