FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

5/2020

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

dostává se k Vám druhé letošní monotematické číslo Fóra sociální politiky. Zabýváme se v něm nejzávažnější problematikou současnosti: koronavirovou pandemií, respektive jejími sociálně politickými dopady. Pro sociální vědce, nejen ty mající blízko k aplikační sféře, představuje nynější extrémní situace kromě mnoha obtíží i výjimečný přísun materiálu k analýzám a příležitost prokázat praktický přínos svých oborů. Co se týká pramenů k odborným pojednáním, je zejména pro studie zpracovávající standardní statistická a obdobná data vlastně ještě brzy, nebo některé z běžných datových výkazů ještě nejsou k dispozici. Tím spíše děkujeme přispěvatelům tohoto vydání FSP, že navzdory zatím „neusazené“ pramenné základně pojednávají o koronavirovém fenoménu, jenž nám svou dynamikou připravuje nová a nová překvapení.

S přáním inspirativního čtení
Petr Šafařík, šéfredaktor

Zmírňování dopadů covidové ekonomické krize: jednat rychle a činit vše, co je zapotřebí

11.1.2021

Jan Mertl

Baldwin, Richard − Weder di Mauro, Beatrice (eds.): Mitigating the COVID Economic Crisis: Act Fast and Do Whatever It
Takes. A VoxEU.org Book, London: CEPR Press 2020, https://voxeu.org/content/mitigating-covid-economic-crisis-act-fastand-do-whatever-it-takes, 219 stran, ISBN 978-1-912179-29-9

Recenzovaná publikace se věnuje hlavnímu tématu letošního roku: boji proti pandemii nového koronaviru. Formou příspěvků významných odborníků se ve 24 kapitolách zabývá objasněním mechanismů pandemie a sociálně-ekonomickým implikacím jejího řešení, včetně diskuse o opatřeních pro hospodářskou a sociální politiku, která by měla působit proti negativním důsledkům vyvolané krize. Časově e-kniha pokrývá vývoj do března letošního roku, kdy byla také publikována. Tím je dána její vypovídací hodnota; kniha však nenabízí pouze retrospektivní pohled, ale obsahuje i návrhy možných řešení. Lze ji tak doporučit zájemcům o světovou ekonomiku a východiska ze současné, poměrně nepříznivé situace.

Continue reading

Číst článek

Pozitivní společenský dopad koronaviru? Impuls k úvahám o solidaritě, empatii, důstojnosti a základním nepodmíněném příjmu

11.1.2021

Jiří Mertl

Tento esej je zamyšlením nad negativními socio-ekonomickými dopady vládních opatření proti šíření koronaviru a nad  tím, jak by tato situace mohla být zmírněna základním nepodmíněným příjmem (ZNP). Zastávám pohled, že současná situace může být vnímána jako příležitost začít velké sociální změny, jako je například testování a implementace ZNP, abychom se posunuli k férovější společnosti, která by poskytla důstojné životní podmínky většině svých členů a členek.
V eseji ukazuji, že ZNP v žádném případě není utopistickým projektem, ale naopak se jedná o životaschopnou sociální politiku, která dává smysl ze sociálního, environmentálního i ekonomického hlediska a zapadá do současných debat o změnách klimatu a o Průmyslu 4.0. V závěru apeluji na to, abychom v České republice co nejdříve uskutečnili výzkumný projekt, který by otevřel seriózní debatu.

Continue reading

Číst článek

Pandemie covidu-19 a osoby bez domova

11.1.2021

Olga Nešporová

Osoby bez domova se v ČR podařilo v první vlně epidemie covidu-19 na jaře 2020 ochránit od rozšíření nákazy a stejně tomu bylo i u sociálních pracovníků, kteří s nimi pracují. Ovšem za cenu, že nízkoprahové noclehárny a další ambulantní služby byly v období nouzového stavu od března do května zcela uzavřené. Azylové domy nepřijímaly nové klienty a návštěvy. Nově však vznikla např. v Praze dvě stanová centra a osoby bez domova byly ubytovány v hotelích a hostelích. Podobně tomu bylo i v dalších evropských městech. Výzvou bude další vlna epidemie i pokračování ve zvýšené pomoci započaté v době nouzového stavu. Cílem vlád by v této době měla být rovněž prevence, aby nedošlo k masovému nárůstu počtu osob bez domova. 

Continue reading

Číst článek

Digitalizace a právo na analogové řešení

11.1.2021

Jan Vobořil

Článek se zabývá problematickými stránkami digitalizace v souvislosti s trendy zesílenými koronavirovou pandemií. Vedle nepochybně pozitivních přínosů využívání technologií je třeba věnovat pozornost i možným negativním dopadům a v té souvislosti zdůraznit význam zachování alternativ. Autor upozorňuje především na problematiku ochrany
soukromí občanů, rizika diskriminace digitálně vyloučených osob, zranitelnost státní správy a na nebezpečí přílišné závislosti na technologických gigantech. Článek doporučuje zvažovat dané souvislosti při tvorbě strategií a legislativy v oblasti digitalizace.

Continue reading

Číst článek

Pandemie koronaviru jako událost typu „černá labuť“

12.2.2021

Marek Szczepański

Esej se zamýšlí nad koronavirovou pandemií s oporou v koncepty analytika Nasimma Nicholase Taleba týkající se nepředvídaných událostí. V závěru formuluje několik doporučení ke zvládání nepravděpodobných událostí majících extrémní následky. Pro sociálně politickou oblast je to například příprava různých rezerv a vytváření analytických, nejlépe multidisciplinárních týmů soustředěných právě na odhad budoucího vývoje. Autor zdůrazňuje i možnost zavést v reakci na pandemickou krizi řadu radikálních změn k lepšímu.

Continue reading

Číst článek

Začínající dopady SARS-CoV-2 do veřejných financí ČR: makrofinanční analýza vybraných položek rozpočtové kapitoly MPSV v komparaci s rokem 2009

12.2.2021

Jiří Vopátek

Abstrakt

Článek analyzuje začínající dopady pandemické krize roku 2020 do veřejných financí České republiky na příkladu celostátního inkasa vymezených daňových příjmů a vybraných ukazatelů státního rozpočtu. Příspěvek se pokouší o komparaci roku 2009 (kdy se reagovalo na dopad hypoteční krize do reálné ekonomiky) s rokem 2020. Krize roku 2009 byla zcela jiná oproti krizi roku 2020 (zdravotní či pandemická). V roce 2009 krize zasáhla ekonomiku plošně a primární problém se nacházel ve finančním sektoru. Z pohledu MPSV lze již nyní pozorovat plánovaný výrazný propad příjmů v kategorii pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Příspěvek současně poukazuje na zásadní odlišnost mezi plánovaným schodkem státního rozpočtu a skutečným schodkem v případě neočekávaného propadu tuzemské ekonomiky, která je součástí globálního ekonomického prostředí, kdy stav veřejných financí je pod tlakem řady vládních diskrečních opatření.

Klíčová slova: covid-19, diskreční opatření, krize hypoteční, krize pandemická, státní rozpočet

Continue reading

Číst článek

Kdo pečuje? Nábor a udržení pracovníků v dlouhodobé péči o seniory

12.2.2021

Petr Wija

OECD: Who Cares? Attracting and Retaining Care Workers for the Elderly. OECD Health Policy
Studies, OECD Publishing, Paris 2020, https://doi.org/10.1787/92c0ef68-en, 187 stran, ISBN 9789264383746 (PDF)

Recenzovaná publikace se zaměřuje na klíčovou oblast každého systému dlouhodobé péče, a sice na jeho zaměstnance a lidi, kteří dlouhodobou péči poskytují a koordinují. Analyzuje trendy v politikách jednotlivých zemí OECD a strukturu pracovníků v oblasti dlouhodobé péče. Koronavirová pandemie odhalila strukturální nedostatky v dlouhodobé péči, mezi které dlouhodobě patří zejména nedostatek pracovníků, malá atraktivita oboru, nízké mzdy a neuspokojivé pracovní podmínky. Analýza přináší velké množství nových a aktuálních dat o situaci a vývoji v zemích OECD. Identifikuje slabá místa a příležitosti ve strategiích získávání a udržení pracovníků v dlouhodobé péči. Recenzovaná publikace by se měla by stát průvodcem a povinnou četbou každého, jehož odpovědností je koncepčně a systematicky se zabývat dlouhodobou péčí na různých úrovních řízení a tvorby sociální politiky.

Continue reading

Číst článek

Dopady nástupu koronavirové krize na trh práce v ČR

12.2.2021

Pavel Kaczor

Abstrakt
Tento příspěvek se zaměřuje na dopady tzv. koronavirové krize na trh práce ČR v období únor až červenec 2020. Analyzovány jsou především ukazatele tzv. registrované nezaměstnanosti, a to nejenom z pohledu makroekonomického, ale také s důrazem na výrazné regionální rozdíly v dopadech fenoménu covid-19. Součástí prezentovaných komparací je rovněž srovnání prvních měsíců koronakrize na trhu práce v ČR s nástupem tzv. velké recese v roce 2008. Autor v textu identifikoval zjevné diference mezi spouštěči koronakrize (2020) a velké recese (2008), a stejně tak demonstroval významné regionální rozdíly v dopadech obou zmíněných recesí. Na relevantních časových řadách je rovněž popsán velmi odlišný náběh počtu evidovaných nezaměstnaných v období prvních čtyř měsíců po nástupu recese v roce 2008 a 2020.
Jako hlavní nástroj eliminace recesních dopadů na regiony autor uvádí pestrost podnikatelského prostředí, resp. maximální flexibilitu zaměstnavatelů v situacích podobných té současné. Jako téma k zamyšlení zmiňuje také příliš vysokou a jednostrannou orientaci některých firem a regionů na poptávku zahraničních turistů, potažmo neochotu oslovit příznivějšími cenami poptávku domácí.

Klíčová slova: covid-19, trh práce, nezaměstnanost, hospodářský cyklus, velká recese 2008

Continue reading

Číst článek