16. 9. 2020 - Projekt VÚPSV, v. v. i., Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče byl vybrán k podpoře v rámci 4. veřejné soutěže programu ÉTA Technologické agentury ČR

Pracovníci výzkumné pracovní skupiny Rodinná politika připravili ve spolupráci s agenturou STEM/MARK, a. s., projekt zaměřený na krátkodobé a dlouhodobé dopady pandemie covidu-19 na život sólo rodičů. Záměr se umístil mezi 33 úspěšnými projekty z 301 posuzovaných přihlášek.

Projekt je založen na kvalitativním a kvantitativním sociologickém výzkumu a naváže na výzkum samoživitelů realizovaný oběma institucemi v loňském roce. Jeho cílem je rovněž zmapovat potřebu vnější pomoci sólo rodičů ze strany různých podpůrných služeb, jejich využití a jejich efekt.

Projekt bude probíhat ve spolupráci s neziskovou organizací Aperio, díky které bude naplněna úzká provázanost s praxí. Výsledky budou prezentovány prostřednictvím workshopu pro odbornou veřejnost a formou souhrnné výzkumné zprávy na jaře 2022.  Budou také podkladem pro strategické dokumenty a opatření rodinné a sociální politiky MPSV.

 

Výsledky 4. veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací – ÉTA: https://www.tacr.cz/program-eta-vyhlaseni-vysledku-4-verejne-souteze/

 

13. 7. 2020VÚPSV, v. v. i., pomáhá mezinárodnímu elektronickému průzkumu nadace Eurofound: II. vlna – Život, práce a COVID-19

Eurofound – Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek – v rámci své reakce  na společenské změny vyvolané pandemií covidu-19 realizuje již druhou vlnu ankety s názvem „Život, práce a COVID-19“. První vlna šetření proběhla v dubnu 2020 ve všech zemích EU (dílčí výsledky a vyhodnocení lze najít na webu Eurofoundu: https://www.eurofound.europa.eu).  Jelikož jsou dopady pandemie covidu-19 na kvalitu života a práci lidí  dalekosáhlé, pokračuje Eurofound dalším mapováním ve II. vlně.

VÚPSV jako dlouholetý partner a spolupracovník evropské výzkumné nadace Eurofound by rád pomohl se sběrem dat pro ČR a umožňuje tedy přístup k dotazníku ze svých webových stránek. Cílem výzkumu je na základě dat přispět k informovanější reakci na probíhající krizi.

Průzkumu se mohou účastnit všechny osoby od 18 let věku. Otázky jsou jednoduché a tematicky se dotýkají života každého z nás. Jedná se o elektronický výzkum, jehož vyplnění zabere necelých 10 min. Účast v průzkumu je zcela dobrovolná. Všechny odpovědi jsou shromažďovány anonymně.

Data a informace vzešlé z první vlny šetření naleznete zde:

 

Jakékoliv dotazy k anketě směřujte na vedoucí projektu „Living, working and COVID-19“, paní  Daphne Ahrendtovou (dap@eurofound.europa.eu).

 

9. 6. 2020Výzva k zasílání příspěvků na téma sociálně politických dopadů koronavirové krize (Call for the submission of contributions on the theme of the socio-political implications of the coronavirus crisis)

Časopis Fórum sociální politiky (FSP) chystá své letošní 5. (říjnové) číslo jako tematické, věnované sociálně politickým důsledkům nynější koronavirové krize. Celý text výzvy k zasílání příspěvků najdete v příloze.

For English version see the second part of the attachment.

 

9. 6. 2020 - Pracovníci VÚPSV, v. v. i., chystají výzkumné projekty věnované zmírňování negativních dopadů koronavirové pandemie

Pracovníci VÚPSV, v. v. i., v současné době připravují výzkumné projekty pro 4. veřejnou soutěž programu ÉTA Technologické agentury ČR.  Tato veřejná soutěž s názvem „COVID-19“ je zaměřena na podporu projektů snažících se o „zmírňování negativních celospolečenských dopadů a využívání nových příležitostí v důsledku krize spojené s pandemií COVID-19, a to zejm. v oblasti sociální, vzdělávací, ekonomické, legislativní, technologické, kulturní, etické, psychologické nebo mediální. Projekty musí využívat znalosti, zkušenosti anebo data z aktuálně probíhající krize související s pandemií COVID-19.

Zdroj: https://www.tacr.cz/soutez/program-eta/ctvrta-verejna-soutez/

 

5. 6. 2020 - Plaidoyer pro globální sociologii v době koronaviru (upoutávka na 3. číslo časopisu Fórum sociální politiky, které vyjde 15. června)

Článek, publikovaný v anglickém originále letos v dubnu, tedy v době globálně vrcholící koronavirové pandemie, se zamýšlí nad výzvami, které onemocnění covid-19 přineslo pro společnost a zejména pro sociology. Poukazuje na proces deglobalizace, který dočasně zasáhl i sociální vědy, a pléduje pro globálnější sociologii. Podle autora to neznamená omezování se na makroanalýzy a metodologický globalismus. Naopak zdůrazňuje význam empirických a analytických poznatků z různých regionů. Následně komentuje čtyři významné tematické okruhy, jimiž sociální vědy zatím reflektovaly dopady koronavirové pandemie, a zdůrazňuje při tom i významné politické aspekty. Vyslovuje mj. obavu, že by pandemie mohla posílit autoritářské tendence využívající biopolitiku založenou na nových technologiích a umělé inteligenci.

 

2. 6. 2020 - Úvodník Ladislava Průši, předního výzkumného pracovníka VÚPSV, v. v. i., o sociálních a ekonomických dopadech covidu-19

V právě vycházejícím 2. čísle časopisu Rezidenční péče – odborného čtvrtletníku pro management poskytovatelů sociální péče – publikoval doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., přední výzkumný pracovník VÚPSV, v. v. i., obsáhlý úvodník věnovaný sociálním a ekonomickým dopadům covidu-19.   Pozastavuje se nad řadou nejasností a sporných aspektů koronavirové pandemie i dosavadních politických opatření k jejímu zvládnutí.    Hlavní pozornost věnuje Ladislav Průša oblasti pobytových zařízení sociálních služeb.

 

29. 5. 2020 - Covid-19 a očekávaný vývoj trhu práce

V reakci na probíhající pandemii covidu-19 byly v rámci projektu KOMPAS (reg. č. CZ.03.1.54/0.0/0.0/15_122/0006097), realizovaného za finanční podpory ESF, zpracovány předběžné modelace budoucího vývoje na trhu práce v ČR. Predikce odrážejí jak vývoj na trhu práce bez vlivu pandemie covidu-19, tak vývoj reflektující dopady opatření přijatých v důsledku pandemie covidu-19. Uvedené výsledky modelování vycházejí z datových zdrojů dostupných v současné době. V závislosti na získávání dalších aktuálních dat budou predikce dále zpřesňovány.






 






























 

28. 5. 2020Výzkumná pracovnice VÚPSV, v. v. i., Lucie Vidovićová pro iDNES.cz o seniorech a aktuální výzvě k zastavení ageismu a věkové diskriminace

24. května poskytla Lucie Vidovićová, výzkumná pracovnice VÚPSV, v. v. i., a Masarykovy univerzity, zpravodajskému serveru iDNES.cz rozhovor o aktuálních i obecnějších tématech stárnutí, ageismu atp.
Celý rozhovor je dostupný v placené sekci iDNES.cz. S poděkováním redakci iDNES.cz zde uvádíme „link pro sdílení odemčeného článku“, na kterém je celý rozhovor s Lucií Vidovićovou dostupný po zadání e-mailové adresy pro prvních padesát čtenářů:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lucie-vidovi-ova-senori-koronavirus.A200522_173609_domaci_jum&h=E1AC41A1BCAC9C5A0FB9E46865CDF976

 

25. 5. 2020 - Ředitelka VÚPSV, v. v. i., Jaromíra Kotíková pro časopis Týden: Pandemie potvrdila nedostatky sociálního systému

V 16. čísle časopisu Týden (19. května 2020) publikovala Mgr. Jaromíra Kotíková, ředitelka Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i., obsáhlý článek o sociálně politických souvislostech koronavirové pandemie.   S laskavým souhlasem redakce Týdne zde celý tento článek přetiskujeme.

 

15. 5. 2020Zotavení české ekonomiky a trhu práce po pandemii

Článek pojednává o důsledcích koronavirové pandemie pro ekonomiku České republiky, a to s přihlédnutím ke globálnímu
vývoji. Předložená prognóza nastiňuje ekonomický vývoj v ČR do roku 2025. Autoři předpokládají odeznění pandemie
v České republice v letních měsících. Vyrovnání ekonomického propadu bude záležitostí střednědobého časového
horizontu.

 

20. 4. 2020Koronavirová pandemie jako podnět k nové společenské smlouvě?

Jaromíra Kotíková − Petr Víšek

Článek se zamýšlí nad sociálně politickými i dalšími dopady současné koronavirové pandemie a nastiňuje některá
opatření vhodná ke zvládnutí jejích důsledků. Podle autorů bude veřejnost posuzovat kritičtěji jak stávající situaci, tak
každé nové kroky státu a bude více citlivá na projevy zneužívání systémů sociální ochrany i na jejich nevyváženost.
Proces změn by měl být v první etapě sebeočistný a vést k narovnání vztahů a k řešení problémů, k jejichž řešení zatím
chyběla politická vůle. Je nezbytné otevřeně pojmenovat a řešit nedostatky v oblasti sociálních dávek, tj. státní sociální
podpoře, dávek pomoci v hmotné nouzi, situaci v aktivní politice zaměstnanosti i ve sféře dostupnosti bydlení. Bude
také potřebné přehodnotit rozdělení působnosti mezi státem a samosprávou. I v současné situaci se ukazuje, že celou
řadu věcí týkajících se každodenního života občanů lze rychle a efektivně vyřešit na lokální úrovni. Nejde ale jen
o pokračování v nekonečných korekcích systémů sociální ochrany, ale o jejich novou architekturu.