• Dotazník není možné otevřít kliknutím na odkaz uvedený v instrukcích, které jsme od MPSV obdrželi prostřednictvím datové schránky. V textu je uvedeno, že termín vyplnění je do 15. 10. 2019. (dotaz ORP, 4. 12. 2020) MPSV minulý týden při rozesílání informace o sběru etnických data v NRP prostřednictvím datové schránky bohužel nedopatřením rozeslalo předchozí verzi dokumentu s původním termínem. Podle našich informací následně oslovilo krajské úřady s prosbou o rozeslání webového odkazu na dotazník pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností e-mailem (odkaz v dopise zaslaném datovou schránkou bohužel není ve formátu, který by umožňoval automatické „prokliknutí“ na dotazníky) a o upřesnění termínu pro jeho vyplnění. Správný termín pro vyplnění dotazníku pro ORP je do 15. 1. 2020. Je možné, že se k Vám upřesňující zpráva z Vašeho krajského úřadu ještě nedostala. Pokud se Vám nedaří dotazník otevřít, můžeme Vám odkaz na něj zaslat e-mailem.

 

  • Dotazník určený krajskému úřadu

    Kritérium naznačující etnicitu dítěte – rodový původ

    • Započítávat dětí, které mají romské předky jen v některé linii? Tedy děti „částečně romského etnika“?

    Do úvahy berte nepřímá kritéria, které naznačují etnicitu dítěte, popsaná v příloze průvodního dopisu nazvané Popis použité metody a pokyny k vyplnění dotazníku pro krajské úřady na straně
    4 – 5.

    Zde zjišťujeme kvalifikovaný odhad sociálních pracovníků specializovaných na agendu náhradní rodinné péče (dále jen „NRP“), ne „vědecky“ přesné vyjádření o etnicitě dítěte, podložené argumentačně jeho rodokmenem. Záleží na Vašem subjektivním uvážení, jestli jsou podle Vás
    na základě informací, které o romské etnicitě dítěte zjistíte prostřednictvím spisové dokumentace, šance dítěte na zprostředkování náhradní rodinné péče (dále jen „NRP“) nižší. Do úvahy berte i svou zkušenost, jak by pravděpodobně na informace o dítěti, které mělo v rodině např. v druhé generaci někoho z příbuzných romského původu, reagovali žadatelé, zda máte zkušenost s tím, že takové dítě považují za romské či nikoli, zda to ovlivňuje jejich zájem přijmout dítě do rodiny. Právě z tohoto důvodu se obracíme na specialisty NRP, protože disponují nejen informacemi o dítěti, ale jsou schopní u nejednoznačných případů odhadnout i vliv etnicity na šance dětí na zprostředkování NRP, protože znají preference zájemců o zprostředkování.

  • Tabulka pro zjištění počtu romských dětí umístěných do NRP
    • Počet dětí, které byly v roce 2018 do evidence pro zprostředkování NRP v 2018 zařazeny – uvést počet všech dětí, které byly v daném roce nahlášeny, nebo jen děti, u kterých bylo vyhodnoceno jako vhodné umístění do NRP?

     Zejména u dětí náctiletých, které jsou mimo rodinu z důvodů výchovných problémů, je pracovníkem OSPOD zjištěn negativní postoj k případnému umístění v pěstounské rodině. Tyto děti mají úzký vztah se svými rodiči (kteří však aktuálně dítě výchovně nezvládají), v rodině tráví víkendy a prázdniny,  a touží se do své rodiny vrátit. Rodiče často se zařízením spolupracují a děti jsou motivovány ke změně svého chování právě návratem domů. My tento negativní názor dětí respektujeme a nevyvíjíme aktivitu k nalezení rodiny náhradní.

    Zde vycházíme z definice „romského dítěte“ uvedené Popisu použité metody a pokyny k vyplnění dotazníku pro krajské úřady na str. 4, podle níž se za romské dítě považuje dítě vedené v evidenci pro účely zprostředkování NRP, které se samo za Roma považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásilo, a/nebo je za Roma považováno významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) ukazatelů.

    Kvalifikovaný odhad o počtu romských dětí by měl vycházet skutečně z počtu dětí vedených v evidenci pro účely zprostředkování NRP tak, aby byl dodržen napříč ČR jednotný postup. Váš dotaz vnímáme jako podnět do budoucna, jak tyto situace ošetřit.

     

    • Počet dětí, kterým bylo v roce 2018 zprostředkována péče před osvojením respektive osvojení – jak rozlišit tyto dvě kategorie? Jedná se o formu aktuální v době zprostředkování nebo o aktuální stav případu k datu vyplnění dotazníku?

    Po vydání oznámení o vhodnosti si vytipovaní žadatelé vždy podávají návrh na péči před osvojením, která je ze zákona povinná před tím, než soud rozhodne o osvojení. Pokud by se tedy mělo jednat o formu v době zprostředkování, bude to vždy péče před osvojením.

    Každé dítě by mělo být zařazeno za daný rok jen v jedné formě. Bylo-li tedy v daném roce u dítěte rozhodnuto jak o péči před osvojením, tak následně o osvojení, je nutno toto dítě uvést do řádku IV.A., tedy do počtu dětí, jimž bylo v daném roce zprostředkováno osvojení – tedy až konečná forma.

     

    • Počet dětí, kterým bylo v roce 2018 zprostředkována předpěstounská péče respektive pěstounská péče – opět nevíme, jak rozlišovat tyto dvě kategorie, viz předchozí dotaz. Dle metodického vedení MPSV by si měli žadatelé v případě zprostředkování pěstounské péče vždy podat návrh na předpěstounskou péči. V praxi však často nastávají situace, kdy samotné soudy odmítají o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů rozhodovat dvakrát a již napoprvé rozhodnou o pěstounské péči. Přestože ze strany krajského úřadu jde žadatelům i zainteresovaným organizacím instrukce, aby byl podán návrh na péči předpěstounskou, někdy se tak nestane.

     

    • Počet dětí vyřazených v roce 2018 jiným způsobem z evidence – jedná se i o děti, které dosáhnou zletilosti?

    Ano, do této kategorie zahrňte i děti, které byly vyřazené z evidence po dosažení svéprávnosti dítěte.

     

    • Otázka č. 1 – varianta pěstounská péče v sobě zahrnuje i variantu pěstounské péče na přechodnou dobu? Pokud ano, domníváme se, že je spojení těchto dvou forem do jedné kategorie zavádějící, jelikož umístění dítěte hlášeného ke zprostředkování  v  PPPD je významně častější než umístění v pěstounské péči klasické. Pokud ne, kam tedy tyto děti zahrnout? Přijde nám opět zavádějící volit variantu „jiné“.

    Tyto děti uveďte v kolonce „Pěstounská péče“, která zahrnuje jak pěstounskou péči na přechodnou dobu, tak i dlouhodobou pěstounskou péči. Do budoucna v rámci navazujícího dotazníkového šetření zvážíme rozdělení těchto kolonek.

     

    • Otázka č. 5 –  otázka B, C – na výroky nelze odpovědět, jelikož při zprostředkování hraje podstatnější roli forma NRP a další faktory než etnikum.  A tyto faktory výroky nezohledňují. Je to porovnávání hrušek s jabkama.  Otázka D je těžko zodpověditelné pro pracovníky krajských úřadů, jelikož případy dětí umístěných do NRP mimo systém zprostředkování nijak neeviduje.

    Tato otázka zjišťuje pouze postoje respondenta k jednotlivým výrokům odrážející jeho vlastní zkušenosti, názory či povědomí o situaci v jiných místech republiky. Pomocí škály odpovědí pouze uveďte, do jaké míry se s daným výrokem ztotožňujete či neztotožňujete. Popřípadě, pokud jste toho, názoru, na otázky nelze odpovědět, využijte variantu „Neumím posoudit“, i to je pro nás zpráva. Pro případný komentář k jednotlivým otázkám můžete využít prostor pro komentář u dané otázky či na konci dotazníku. Za zpětnou vazbu k němu budeme vděční, pomůže nám dotazník vylepšit pro dotazování v dalších letech.

      

    • Otázka č. 15 –  organizace poskytující službu doprovázení samozřejmě máme a tyto organizace poskytují podporu všem náhradním rodinám, bez ohledu na etnikum dítěte.  Nemáme však organizace věnující se výhradně rodinám pečujícím o děti jiného etnika. Která odpověď je tedy správná? V případě odpovědi „neumím posoudit“ již nemáme odpovídat na otázky 17 a 18?

    V rámci této otázky nebylo zjišťováno, zda ve Vašem kraji působí pověřené osoby k výkonu sociálně-právní ochrany, které by se specializovaly výhradně jen na doprovázení osob pečujících
    a osob v evidenci, které mají do péče svěřené dítě romského etnika. Jde jen o to, zjistit, zda
    se pověřené osoby soustředí i na podporu náhradních rodin, které mají v péči romské děti. Pokud u Vás takové pověřené osoby působí, pak na otázku č. 15 odpovězte „ano“, a následně odpovězte i na otázky č. 16, č. 17 a č. 18, i kdyby pro Vás u nich byla nejpřiléhavější odpovědí varianta „neumím posoudit“.

     

    • Otázky č. 16-18 – viz výše. Vztahují se otázky k organizacím majícím pověření k doprovázení obecně či k výhradně k doprovázení rodin se svěřeným romským dítětem? Nemáme k dispozici žádné informace od doprovázejících organizací relevantní pro zodpovězení otázek.  

    Tato otázka se opět zaměřuje obecně na osoby pověřené k doprovázení osob pečujících a osob v evidenci. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPOD“) ani neumožňuje vydávání speciálního pověření fyzickým a právnickým osobám, které doprovází pouze náhradní rodiny, jimž bylo svěřené do péče romské dítě. Stejně jako otázka č. 15, jsou i otázky č. 16 – 18 míněny obecně. Otázka 17 hodnotí schopnost reagovat na potřeby romských dětí svěřených do NRP a náhradních rodin, které bývají spojené s etnicitou dítěte (např. mohou rodiny řešit předsudky a stereotypy, kterým dítě čelí ve škole, či by také měly dítěti umožnit seznámit se s romskými tradicemi a jazykem, apod.).

    Zde předpokládáme, že krajské úřady mají nějakou představu o tom, jak doprovázení zajišťované pověřenými osobami probíhá, neboť jsou orgánem, který vydává pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, dále kontroluje činnost pověřených osob a řeší i přestupky na tomto úseku. Krajské úřady zpravidla vyvíjejí i metodickou činnost v této oblasti či spolupracují s pověřenými osobami v různých pracovních skupinách či na projektech. Lze tedy očekávat, že jsou schopní
    i tuto stránku kvalifikovaně posoudit. Pokud Vám však tyto informace k dispozici nemáte, pak navrhujeme zvolit variantu „neumím posoudit“.

     

    Dotazník určený obecním úřadům obcí s rozšířenou působností

    • k otázce č. 1: Prosíme o upřesnění, do které kategorie zařadit pobyt dětí v PPPD

    Tyto děti uveďte v kolonce „Pěstounská péče“, která zahrnuje jak pěstounskou péči na přechodnou dobu, tak i dlouhodobou pěstounskou péči. Do budoucna v rámci navazujícího dotazníkového šetření pak zvážíme rozdělení těchto kolonek.

     

    k otázce č. 3 : Chtěli bychom si ujasnit pojem „zdravotní postižení, omezení a vývojové vady dítěte“, zda máme do tohoto bodu zahrnovat i děti s ADHD a poruchami učení.

    Vyjádření by se mělo týkat dětí, u nichž bylo lékařsky prokázáno zdravotní postižení
    či nepříznivý zdravotní stav, který dítě limituje, a omezuje i jeho šance na zprostředkování NRP. Do této kategorie lze zahrnout diagnostikovanou ADHD.

    Poruchy učení pak mohou být důsledkem zdravotního postižení či nepříznivého zdravotního stavu (pak budou v této odpovědi také zohledněny), zároveň však mohou být projevem sociálního znevýhodnění dítěte, na něž se však tato otázka neptá. Poruchy učení, které identifikují pedagogicko-psychologičtí pracovníci, by při odpovědi na tuto otázku neměly být samy o sobě brány do úvahy. Tato otázka se skutečně soustředí na zdravotní hledisko.

     

    • pro správné vyplnění otázky č. 10 bychom si rádi ujasnili, zda je Krajský úřad povinen informovat ORP o postoupení spisové dokumentace dítěte na ÚMPOD; dále nám zde chybí varianta na odpověď „Ne“ – v případě, že nemáme žádné dítě zaslané ke zprostředkování na ÚMPOD

    Tato otázka zjišťuje pouze postoje respondenta k jednotlivým výrokům odrážející jeho vlastní zkušenosti, názory či povědomí o situaci v jiných místech republiky apod., čili nevadí, že nemáte žádné dítě zaslané ke zprostředkování ÚMPOD. Pomocí škály odpovědí pouze vyberte tu, která nejvíce odpovídá Vašemu názoru. Popřípadě využijte variantu „Neumím posoudit“.

    Dle § 22 odst. 8 zákona o SPOD je KÚ povinen zaslat oznámení o zpřístupnění údajů ze svých evidencí (dětí i žadatelů) ÚMPOD též obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.