2022
Vyhodnocení společensky účelných pracovních míst realizovaných v roce 2017
Ondřej Hora – Markéta Horáková – Miroslav Suchanec – Helena Marešová – Marie Táborská
Policy brief shrnuje hlavní zjištění odborné monografie „Vyhodnocení dopadu a cílenosti programu společensky účelných pracovních míst realizovaného v roce 2017“ (VÚPSV, 2022), která je jedním z výstupů projektu „Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ“. Autoři zjistili mimo jiné to, že klíčovým kritériem pro vstup do daného sociálního programu byla v roce 2017 vyšší délka aktuální nezaměstnanosti. Dále analýza identifikovala výrazné regionální diference ve struktuře a rozsahu jednotlivých programů podpory společensky účelných pracovních míst. Horší výsledky ohledně přítomnosti v evidenci Úřadu práce byly zaznamenány u programu Odborné praxe pro mladé do 30 let. Výzkumníci doporučují například zajistit propojení dat systému registrace uchazečů na Úřadech práce a dat ze správy sociálního zabezpečení a zvážit u méně znevýhodněných uchazečů poskytování kratší podpory, neboť závěry výzkumu naznačují, že i půlroční podpora může v některých případech postačovat k dosažení očekávaného efektu programu.
Individuální práce s obtížně umístitelnými uchazeči o zaměstnání: případová studie na vybraném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR
Miroslava Rákoczyová – Robert Trbola – Tomáš Sirovátka
Policy brief přináší hlavní závěry odborné monografie „Individuální práce s obtížně umístitelnými uchazeči o zaměstnání: případová studie na vybraném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR“ (VÚPSV, 2022), která je jedním z výstupů projektu „Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ“. Mezi zjištění patří, že dobře fungující odborné poradenství dovede zajistit individuální přístup a stanovení potřeb znevýhodněných uchazečů, včetně těch mimo trh práce. Platí to i v případech, kdy poradenství navazuje na relativně úzce zaměřenou činnost oddělení zprostředkování. Autoři pro další zkvalitnění individuální práce s uchazeči o zaměstnání doporučují omezit administrativní zátěž, zvýšit kvalifikační nároky pro danou činnost (i její ohodnocení) a vytvořit legislativní rámec pro provázanost poradenství v oblasti zaměstnanosti a sociálních služeb a sociální práce.
Homoparentální rodiny v České republice
Olga Nešporová
Policy brief shrnuje hlavní výsledky odborné monografie „Homoparentální rodiny“ (VÚPSV, 2021), která využívá i zjištění vzešlá z projektu „Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů“. Autorka uvádí, že počty homoparentálních rodin v České republice v posledních letech významně narůstají. Podle odhadů v takových rodinách dnes v ČR žijí tisíce dětí. Možnosti realizace rodičovství jsou jednodušší pro ženské páry než pro mužské. Absence rodičovských práv pro registrované stejnopohlavní páry je aktuálně LGB rodiči vnímána jako hlavní nedostatek a zátěž pro fungování jejich rodin. Osvojení (adopce) dítěte partnera ani osvojení (adopce) cizího dítěte ani společná pěstounská péče nejsou párům leseb a gayů v ČR umožněny.
Reflexe záchranné sociální sítě v období covidu-19 – identifikace rizikových skupin
Helena Marešová – Marie Táborská – Oleksandr Stupnytskyy – Petr Víšek – Helena Vychová
Policy brief přináší výsledky získané v prvním období řešení projektu zaměřeného zejména na detekci rizikových skupin a zmapování negativních dopadů covidu-19 na jejich sociální situaci. Dle výsledků provedené analýzy dat sledujících vývoj na trhu práce měla pandemie covidu-19 nejvýraznější negativní vliv na ženy, mladé a starší pracovníky a pracovníky s nízkým příjmem. Autoři v souvislosti s dopady pandemie covidu-19 očekávají vznik nových sociálních problémů a rizikových skupin, pro které v současnosti nejsou dostupné či účinné stávající nástroje záchranné sociální sítě. Doporučují proto vymezit další indikátory a zdroje kvalitativních informací za účelem reálnějšího popisu a sledování aktuální situace skupin osob čelících sociálním problémům.
Vyhodnocení cílenosti a dopadu programu veřejně prospěšných prací v roce 2016
Jiří Vyhlídal – Helena Marešová – Marie Táborská – Markéta Horáková
Policy brief shrnuje hlavní výsledky odborné monografie „Vyhodnocení cílenosti a dopadu programu veřejně prospěšných prací realizovaného v roce 2016“ (VÚPSV, 2021), která je jedním z výstupů projektu „Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ“. Výzkum byl realizován na souboru administrativních dat sbíraných v souvislosti s evidencí uchazečů o zaměstnání a administrací programů aktivní politiky zaměstnanosti na kontaktních pracovištích Úřadu práce. Autoři zjistili například to, že program veřejně prospěšných prací (VPP) slouží k naplňování řady cílů, z nichž některé jsou spíše implicitní. Ve strukturálně postižených regionech je program VPP dlouhodobou a ustálenou alternativou pracovního uplatnění. Z porovnání výsledků intervenční a kontrolní skupiny vyplynulo, že účast v programu VPP ve větší míře vede k opětovné evidenci na úřadech práce.
Úplné rodiny s dětmi a vliv pandemie covidu-19
Věra Kuchařová – Olga Nešporová – Kamila Svobodová – Sylva Höhne – Jana Paloncyová
Policy brief shrnuje hlavní výsledky odborné monografie Úplné rodiny s dětmi (VÚPSV, 2022), která vzešla z pětiletého projektu „Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů (2018–2022)“. Přednostní pozornost byla věnována tomu, jaký vliv měla na úplné rodiny pandemie covidu-19. Ke zjištěním patří například to, že se pandemie příliš nepromítla do materiální situace úplných rodin a pozice rodičů na trhu práce nebyly výrazněji poznamenány. Pokud k tomu došlo, bylo častějším jevem snížení pracovního příjmu, než že by rodič nemohl svoji práci vůbec vykonávat. Zhruba ve čtvrtině zkoumaných rodin zažívali rodiče pocit vyčerpání a vyhoření. Slaďování rodiny a zaměstnání bylo během koronavirové pandemie obtížnější pro matky než pro otce.
Volba lokality k pobytu a přesídlovací politiky: Ukrajinští váleční uprchlíci v České republice
Davit Adunts – Bohdana Kurylo – Jitka Špeciánová
Policy brief shrnuje hlavní výsledky stejnojmenné studie, kterou tým Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí publikuje v anglickém jazyce v průběhu srpna 2022. Snaží se vysvětlit nerovnoměrné rozdělení ukrajinských válečných uprchlíků na území ČR. Zaměřují se na dva determinanty volby místa pobytu na území ČR: na etnické sítě a vyhlídky na získání zaměstnání. Text zohledňuje i nejnovější poznatky o účinnosti zahraničních přesídlovacích politik a doporučuje sociálněpolitická opatření. Autoři předkládají důkazy o pozitivní korelaci mezi počtem ukrajinských uprchlíků a počtem předchozích ukrajinských přistěhovalců v ČR: váleční uprchlíci přicházejí do míst, kde mají příbuzenské, přátelské či jiné sociální kontakty. Relokační politice výzkumníci doporučují, aby se nesoustředila pouze na rovnoměrnější geografické rozložení migrantů, ale zvážila i možnosti integrace na trhu práce a kapacity školských zařízení. Přesídlovací politika by měla být primárně adresována specifickým skupinám uprchlíků, například těm, kteří sami nemohou najít bydlení, zaměstnání nebo školu pro své děti.
Inflační nerovnost v České republice
Davit Adunts – Bohdana Kurylo – Jitka Špeciánová
Policy brief shrnuje hlavní výsledky stejnojmenné studie, kterou tým Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí publikuje v anglickém jazyce v průběhu srpna 2022. Jejím cílem bylo vytvořit indexy spotřebitelských cen (CPI) pro zranitelné skupiny obyvatel České republiky (z hlediska příjmu a složení rodiny), vypočítat jejich meziroční ztrátu kupní síly a popsat zahraniční praxi zaměřenou na zmírňování dopadů rostoucích cen. Analýzou dat ze Statistiky rodinných účtů a dat o indexu spotřebitelských cen autoři zjistili, že míry inflace specifické pro jednotlivé skupiny českých domácností jsou velmi podobné míře inflace pro celkovou populaci nezahrnující seniory, jedinou výjimkou jsou domácnosti rodičů-samoživitelů, které v roce 2022 čelí vyšší inflaci. Autorský kolektiv doporučuje vládní pomoc zaměřit především na nejzranitelnější skupiny obyvatel.
2021
Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče na činnosti realizované v rámci doprovázení osob pečujících a osob v evidenci, vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti, které jsou součástí doprovázení
Daniela Lusková – Jaromíra Kotíková
Populace osob bez domova v České republice
Olga Nešporová – Petr Holpuch
Problematika vymezování kvality výkonu sociální práce
Jana Havlíková
Bezdětní a postoje k rodičovství
Jana Paloncyová – Hana Hašková – Sylva Höhne – Věra Kuchařová – Lucie Žáčková – spolupráce Aco Lukić
2020
Jak se žije v rekonstituovaných rodinách a co potřebují
Jana Paloncyová ─ Jana Barvíková ─ Sylva Höhne ─ Věra Kuchařová ─ Olga Nešporová
Flexibilní formy práce ─ sdílené pracovní místo v ČR a vybraných evropských zemích
Jaromíra Kotíková ─ Jana Váňová
Zhodnocení podpory rodin s dětmi uskutečňované prostřednictvím daňového zvýhodnění na dítě a přídavku na dítě
Sylva Höhne ─ Jana Godarová ─ Robert Jahoda ─ Věra Kuchařová ─ Petr Víšek
Jak se žije sólo rodičům a co potřebují
Jana Paloncyová ─ Jana Barvíková ─ Sylva Höhne ─ Věra Kuchařová
Role poskytovatelů sociálních služeb pro (dlouhodobě nezaměstnané) osoby bez domova v procesu hledání a udržení si zaměstnání a jejich spolupráce s ÚP ČR
Miriam Kotrusová ─ Jan Kubát ─ Helena Marešová ─ Danica Schebelle ─ Marie Táborská
Sociální služby a asistenční technologie
Ladislav Průša